Knihy

Knihovny a elektronicke informační zdroje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Historie, současnost a budoucnost

Alena Balvinova, Jan Soukup, Radka Lukašová, Praha 2007

Obsah:

1. Organiza.ni struktura knihoven na P.irodov.decke fakult......................................................... 5
2. Historie knihoven P.irodov.decke fakulty ..................................................................................... 6
2.1. Mezniky z univerzitni a fakultni historie d.le.ite pro vznik knihoven................................. 6
2.2. Historicky vyvoj knihovniho fondu P.irodov.decke fakulty ................................................. 7
2.2.1. Monograficky a .asopisecky fond v knihovnch................................................................................. 7
2.2.2. Absolventske vysoko.kolske prace v knihovnach............................................................................... 8
2.3. Historicky vyvoj jednotlivych oborovych knihoven.............................................................. 10
2.3.1. Biologicke knihovny.......................................................................................................................... 10
2.3.2. Geograficka knihovna........................................................................................................................ 15
2.3.3. Geologicka knihovna......................................................................................................................... 16
2.3.4. Oborova knihovna chemie................................................................................................................. 18
2.3.5. Knihovna Ustavu pro .ivotni prost.edi.............................................................................................. 20
2.3.6. St.edisko v.deckych informaci.......................................................................................................... 21
2.3.7. Knihovna a .itarna .asopis. z oblasti informa.nich technologii....................................................... 22
3. Sou.asnost knihoven P.irodov.decke fakulty .............................................................................. 23
3.1. Knihovnicka pyramida............................................................................................................ 23
3.2. Knihovni fond........................................................................................................................... 23
3.3. Elektronicke informa.ni zdroje.............................................................................................. 24
3.4. Plocha knihoven ....................................................................................................................... 26
3.5. Technicke vybaveni knihoven a ochrana knihovniho fondu................................................ 26
3.6. Vyp.j.ni slu.by........................................................................................................................ 27
3.7. Bibliograficke a re.er.ni slu.by .............................................................................................. 28
3.8. Elektronicke informa.ni slu.by.............................................................................................. 28
3.9. Propaga.ni slu.by, referen.ni a poradenske slu.by, reprograficke slu.by........................ 29
3.10. ALEPH jako nastroj zpracovani knihovniho fondu ........................................................... 29
3.10.1. Automatizace knihovnich proces. na P.F ....................................................................................... 29
3.10.2. Katalogizace .................................................................................................................................... 31
3.10.3. Co v.e je t.eba ud.lat s ti.t.nou publikaci ne. se dostane k u.ivateli ............................................. 32
3.11. Elektronicky katalog, automatizovane vyp.j.ky, rezervace.............................................. 34
3.11.1. On line katalog - OPAC.................................................................................................................. 34
3.11.2. Automatizovane vyp.j.ky............................................................................................................... 34
3.11.3. Rezervace ........................................................................................................................................ 35
3.12. Aplikace pro sb.r publika.nich aktivit pracovnik. fakulty .............................................. 35
3.13. Spoluprace s jinymi institucemi v bibliografickych oblastech ........................................... 35
3.14. Spoluprace v oblasti elektronickych informa.nich zdroj.................................................. 36
3.15. Projektova .innost.................................................................................................................. 37
3.16. P.irodov.dne elektronicke informa.ni zdroje z projektu 1N04186 .................................. 37
4. Budoucnost knihoven...................................................................................................................... 39
4.1. Kam sm..uje budoucnost knihoven?..................................................................................... 39
4.2. Pro. pot.ebujeme knihovny.................................................................................................... 40
Bibliograficke citace........................................................................................................................ 41
P.iloha ..1: Kontaktni udaje knihoven P.F UK (stav k 30.4.2007)............................................ 43
P.iloha .. 2: Statisticke udaje za knihovny a SVI P.F UK za rok 2006......................................45
3
UVOD
Ukolem vysoko.kolske knihovny je zajistit informa.ni zazemi studijnich program., v.dy,
vyzkumu a vyvoje na vysoke .kole. Proto se v takove knihovn. zpracovava, uchovava
a zp.istup.uje knihovni a informa.ni fond slo.eny p.edev.im z odbornych v.deckych
dokument.. Vysoko.kolska knihovna zaji..uje rovny p.istup ke knihovnickym a informa.nim
slu.bam nejen internim zam.stnanc.m a student.m, studujicim Univerzity t.etiho v.ku, ale
i externim u.ivatel.m, nap.. student.m jinych fakult Univerzity Karlovy, pracovnik.m
odbornych v.deckych ustav., student.m st.ednich .kol apod.
V souvislosti se sou.asnym trendem v knihovnictvi a informa.nich v.dach se p.esouva t..i.t.
knihovnich a informa.nich slu.eb sm.rem k elektronickym informa.nim slu.bam. Mno.stvi
vydanych a zp.istupn.nych elektronickych zdroj., obzvla.t. online titul. periodik, velmi
rychle roste a odsouva vyznam ti.t.nych d.l do pozadi. P.esto lze o.ekavat, .e si knihovny
zachovaji sv.j neopominutelny vyznam i v budoucnosti.
Ve dnech 22. b.ezna a. 30. b.ezna 2007 se ve vstupni hale P.irodov.decke fakulty Univerzity
Karlovy v Praze konala vystava v ramci celostatni akce B.ezen - m.sic internetu pod nazvem
Knihovny a elektronicke informa.ni zdroje na P.irodov.decke fakult. UK v Praze - Historie,
sou.asnost a budoucnost. Jejim cilem bylo pomoci b..nemu u.ivateli orientovat se
v pom.rn. slo.ite struktu.e fakultnich knihoven, ve velkem mno.stvi elektronickych
informa.nich zdroj. dostupnych na fakult. a p.ibli.it jim poskytovane slu.by knihoven.
Stejny cil si klade i tato publikace.
Alena Balvinova
POD.KOVANI
Auto.i d.kuji sou.asnym i minulym pracovnik.m knihoven P.irodov.decke fakulty za
podklady a udaje o knihovnach, bez nich. by tato publikace nevznikla.
Dale d.kuji pracovnik.m Ustavu vypo.etni techniky UK za informace tykajici se knihovniho
systemu ALEPH, odd.leni doktorskeho studia za informace o vysoko.kolskych zakonech a o
historii ud.lovani titul., pracovnik.m Archivu Univerzity Karlovy v Praze za historicke
udaje, pracovnik.m Centra informa.nich technologii P.F za poskytnute udaje o technickem
vybaveni a v neposledni .ad. i pracovnik.m Centralniho odd.leni spravy budov a investic za
udaje o stavbach a rekonstrukcich P.irodov.decke fakulty UK - budov, knihoven i depozita...
Pod.kovani pat.i te. firmam Albertina icome Praha, s.r.o. a LSE Integration, s.r.o. za pomoc
p.i p.iprav. teto publikace.
5
1. Organiza.ni struktura knihoven na P.irodov.decke fakult.
Knihovni fondy P.irodov.decke fakulty jsou umist.ny v dil.ich oborovych knihovnach. Dil.i
knihovny byvaji knihovnami dil.iho organiza.niho utvaru instituce. Na P.irodov.decke
fakult. UK jsou to sekce, p.ipadn. i dal.i slo.ky fakulty (ustavy, katedry). Dil.i knihovny
organiza.n. i personaln. spadaji pod jednotlive sekce fakulty a sve .innosti vykonavaji pod
metodickym vedenim St.ediska v.deckych informaci (dale SVI). SVI spada do p.sobnosti
prod.kana pov..eneho .izenim SVI a dale pod koordina.ni vedeni Ust.edni knihovny
Univerzity Karlovy. K podpo.e i kontrole .innosti SVI a knihoven byla d.kanem fakulty
z.izena Knihovni rada.
Sou.asne uspo.adani knihoven na P.irodov.decke fakult. UK je znazorn.no grafem.
Organiza.ni struktura knihoven na P.F UK Praze
Organiza.ni struktura knihoven na P.F UK je pom.rn. slo.ita a je dana historickym vyvojem.
Existuje dev.t tzv. dil.ich knihoven, z nich. p.t je sek.nich (oborovych) knihoven, ktere
ziskavaji, zpracovavaji a zp.istup.uji dokumenty se zam..enim na specificky obor. N.ktere
z oborovych knihoven se dale .leni. Nap.. Oborova knihovna biologie se .leni na p.t dil.ich
knihoven, vzniklych z p.vodnich knihoven katedralnich, se samostatnymi katalogiza.nimi
a vyp.j.nimi .innostmi a vy.len.nym samostatnym knihovnickym personalem.
K biologickym knihovnam pat.i i men.i katedralni knihovna . Knihovna u.itelstvi a
didaktiky biologie.
V p.ipad. chemie vedle Oborove knihovny chemie z.staly katedralni knihovny zachovany
a knihovnicke .innosti tam vlastn. provad.ji v.deckopedagogi.ti odbornici vedle sve odborne
.innosti.
Nelze opominout zcela samostatn. fungujici knihovnu a .itarnu .asopis. na pracovi.ti Centra
informa.nich technologii (CIT), ktera vznikla z p.vodni sbirky literatury pro dal.i vzd.lavani
pracovnik. vlastniho pracovi.t. postupnym roz.i.ovanim a posleze zp.istupn.nim odborne
technicke literatury fakultni ve.ejnosti.
Kontaktni udaje pro jednotlive knihovny P.F UK jsou uvedeny v p.iloze .. 1 v.etn. dal.ich
informaci. Statisticke udaje tykajici se knihoven jsou uvedeny v kapitolach tykajicich se
jednotlivych knihoven. Jejich souhrn je uveden v p.iloze ..2.
6
2. Historie knihoven P.irodov.decke fakulty
2.1. Mezniky z univerzitni a fakultni historie d.le.ite pro vznik knihoven
Vznik a rozvoj knihoven je pevn. spjat s historii vzniku P.irodov.decke fakulty a s rozvojem
v.deckych obor., ktere se na P.irodov.decke fakult. studuji. Jejich ko.eny sahaji mnohem
dale do minulosti p.ed rok 1920, ve kterem P.irodov.decka fakulta jako takova vznikla. Do
skladby knihovniho fondu se jak po strance jazykove tak i po strance obsahove promita
historicky vyvoj cele Univerzity Karlovy.
Ni.e jsou p.ehledn. uvedeny pouze nejd.le.it.j.i mezniky v historii univerzity, ktere souvisi
se samotnou P.irodov.deckou fakultou. V dal.im textu je podrobn.ji pojednano o historii
jednotlivych p.irodov.dnych obor. ve spojitosti se samotnymi knihovnami.
1348 . Zalo.eni pra.ske univerzity. Tato nejstar.i univerzita ve st.edni Evrop. m.la .ty.i
fakulty . fakultu leka.skou, pravnickou, teologickou a fakultu svobodnych um.ni (pozd.ji
filozofickou fakultu). Vyznamnou budovou v .ivot. univerzity byla Karlova kolej v Karolinu
na Ovocnem trhu.
1556 . s p.ichodem Jezuit. vznikaly dal.i akademicke prostory v Klementinu.
1654 . Vytvo.eni Karlo-Ferdinandovy university spojenim Karolina a Klementina. Studium
probihalo te. na .ty.ech fakultach.
1750 . P.irodni v.dy se za.aly p.edna.et na filosoficke fakult..
1781 . N.m.ina byla zavedena jako vyu.ujici jazyk.
1848 . Reformy na pra.ske univerzit.. Zavedeni povinneho vysoko.kolskeho vzd.lani
st.edo.kolskych profesor., umo.n.no z.izovani soukromych docentur. P.evedeni studia
chemie, farmacie a specialniho p.irodopisu z leka.ske fakulty na filosofickou. Bylo umo.n.no
p.edna.et i .esky.
1849 . Zavedeni statnich zav.re.nych a rigoroznich zkou.ek.
1882 . Rozd.leni Karlo-Ferdinandovy university na .eskou a n.meckou s nazvy ..eska
universita Karlo-Ferdinandovag a .N.mecka universita Karlo-Ferdinandovag. .eska
universita m.la 4 fakulty . teologickou, pravnickou, leka.skou a filosofickou. P.irodni v.dy
se studovaly na filosoficke a leka.ske fakult.. Postupn. vznikaly jednotlive ustavy
specializovane na ur.ity p.irodov.dny obor.
1897-1900 . Vystavba budov pro botanicke ustavy obou univerzit, .eske v Benatske ulici
a n.mecke ve Vini.ne ulici.
1903-1905 . Vystavba budovy Chemickeho ustavu .eske univerzity v Hlavov. ul. .. 2030.
1911-1913 . Stavba zapadniho k.idla budovy geologickych a geografickych pracovi.. na
Albertov..
1911-1919 . Vystavba budovy Chemickeho ustavu n.mecke univerzity v Hlavov. ul. .. 2040
. dne.ni .VUT.
1920 . .eska univerzita dostala nazev Universita Karlova.
Vladnim na.izenim byla ustanovena P.irodov.decka fakulta. Fakulta ziskala v te dob.
dostav.nou .ast budovy na Albertov.. Studovaly se zde p.irodni v.dy v.etn.
matematiky a farmacie. Ukolem bylo p.edev.im vychovavat st.edo.kolske pedagogy.
Vznikl v.t.i po.et ustav..
1924-1926 . Dostavba vychodni .asti budovy Albertov.
30. leta 20. stol. . Hospoda.ska krize.
7
1939 . P.i.len.ni n.mecke .asti univerzity pod nazvem Deutsche Karlsuniversitat Prag
k N.mecku.
1939 . 1945 . Druha sv.tova valka . uzav.eni vysokych .kol.
1945 a dale . Obnoveni .innosti vysokych .kol a rozvoj v.deckovyzkumne prace.
1950 . Slou.eni p.ibuznych v.dnich ustav. a vznik kateder.
1952 . Rozd.leni p.irodov.decke fakulty na t.i fakulty: matematicko-fyzikalni, geologickogeografickou
a biologickou.
1959 . Slou.eni fakulty geologicko-geograficke a biologicke se studiem chemickych obor..
1969 . Zalo.eni farmaceuticke fakulty v Hradci Kralove.
1981 . Zalo.eni katedry Ochrany .ivotniho prost.edi a krajinne ekologie.
1990 . Vydani zakona o vysokych .kolach. Ten podporuje rozvoj v.dy a vyzkumu na
vysokych .kolach.
1991 . Zalo.eni Ustavu pro .ivotni prost.edi.
1996 . Zalo.eni St.ediska v.deckych informaci.
2.2. Historicky vyvoj knihovniho fondu P.irodov.decke fakulty
2.2.1. Monograficky a .asopisecky fond v knihovnach
Knihovni fond P.irodov.decke fakulty UK v Praze ma prvopo.atky ji. v dob. Karlo-
Ferdinandovy university, a to je.t. p.ed jejim rozd.lenim na .eskou a n.meckou. P.vodni
ustavy s sebou p.enesly do nov. vznikajici P.irodov.decke fakulty v r. 1920 sou.asn. i svoje
knihovny.
Fakulta od sveho vzniku pro.la .etnymi reorganizacemi, ktere zap.i.inily velke p.esuny
knihovnich fond. v.etn. slu.ovani a rozd.lovani knihoven. Proto jsou mnohe star.i knihy
ozna.eny i n.kolika razitky r.znych ustav. i dal.ich instituci. Po slou.eni .ty. v.deckych
obor. na P.irodov.decke fakult. (geologie, geografie, biologie a chemie) v roce 1959 se na
.as ustalilo rozmist.ni knihovniho fondu v jednotlivych knihovnach. Se vznikem Ustavu pro
.ivotni prost.edi a jeho knihovny v roce 1991 do.lo k dal.im vyznamn.j.im p.esun.m v.t.ich
.asti knihovnich fond. do teto nov. vznikle knihovny.
Velka .ast knihovniho fondu byla tvo.ena dary univerzitnich profesor., nakupy jejich
kni.nich sbirek, p.ipadn. dary z jejich poz.stalosti. Knihovni fondy byly pr.b..n.
dopl.ovany v souladu s v.deckym a studijnim programem jednotlivych v.deckych obor..
V sou.asne dob. jsou dopl.ovany p.edev.im formou nakupu. Nakup knih a dal.ich
informa.nich zdroj. na kni.nim a informa.nim trhu je realizovan na zaklad. navrh.
odbornych pracovi.. fakulty, p.ipadn. po konzultaci s Knihovni radou. K nakupu jsou
vyu.ivany finan.ni prost.edky z rozpo.tu fakulty i z grant. ziskanych aktivitou pracovi..
fakulty.
Dal.imi zdroji jsou dary a vym.na publikaci s tuzemskymi i zahrani.nimi univerzitami,
v.deckymi institucemi a dal.imi vym.nnymi partnery. Jedna se p.edev.im o vym.nu titul.,
ktere P.F UK vydava - Acta Universitatis Carolinae, .ady Biologica, Environmentalica,
Geographica, Geologica.
Skladba knihovniho fondu obsahov. kopirovala i politicky vyvoj . za socialismu byla
zastoupena literatura pro spole.enskov.dni p.edm.ty jako v.decky komunismus, politicka
ekonomie apod., dale te. n.ktere publikace ovlivn.ne zasahy komunisticke ideologie do
rozvoje v.dy. .ast t.chto titul. byla vy.azena p.i odpisech.
8
.ast knihovniho fondu byla zni.ena za okupace. V dob. hospoda.ske krize nakup novych
knih stagnoval. Nedostatek mista a zastaralost knihovniho fondu vzhledem k pokrok.m v.dy
vyvolava nutnost provad.t obsahove prov.rky, vy.azovani, p.ipadn. p.esuny zastaralych
titul. do depozita...
Historicky vyvoj m.l vedle obsahove stranky zna.ny vliv te. na jazykovou skladbu
knihovniho fondu. Zna.na .ast fondu z doby n.mecke univerzity je v jazyce n.meckem
a latinskem, v men.i mi.e francouzskem. Porevolu.ni obdobi socialismu p.ineslo velke
mno.stvi rusky psane sov.tske literatury. P.inosne pro v.du byly v te dob. ruske p.eklady
anglickych a americkych autor., jeliko. p.vodni dila byla v na.i republice nedostupna.
Anglicky psana v.decka literatura se dostava do knihoven ve v.t.im mno.stvi diky nakup.m
v 80. letech 20. stoleti, kdy se na fakult. konaly kursy UNESCO, a dale v 90. letech 20. stoleti
diky sponzorskym dar.m.
V.deckovyzkumna i pedagogicko-vychovna prace na fakult. pro.ivala po roce 1989 zna.ny
rozmach a nastal hlad po informacich. Rozvoj vyzkumu a vyuky vy.adoval zajistit dostupnost
kvalitni zahrani.ni v.decke literatury. Knihovni fond byl dopl.ovan nejen nakupem knih z
rozpo.tu fakulty, ale te. diky finan.nim p.isp.vk.m z projekt. pro podporu v.dy a vyzkumu
a diky sponzorskym dar.m a zasilkam knih ze zahrani.i. Nap.. z USA byly vypravovany
lodni zasilky knih (s vice .i men. kvalitnimi publikacemi).
Vy.e finan.nich prost.edk. v.novanych na nakup informa.nich zdroj. fakulty pr.b..n.
stoupala. V poslednich letech se otev.el trh s elektronickymi informa.nimi zdroji. Pracovnici
fakulty i studenti maji k dispozici diky fakultni po.ita.ove siti nep.eberne mno.stvi
v.deckych poznatk. z elektronickych databazi a plnotextovych elektronickych .asopis..
2.2.2. Absolventske vysoko.kolske prace v knihovnach
Absolventske vysoko.kolske prace jsou dokladem o kvalit. vzd.lani absolventa. Sleduji trend
vyvoje v.dy a vyzkumu na vysoke .kole a jeho sepjeti s praxi. Sou.asn. sv.d.i o u.asti
student. na vyzkumu a vyvoji. Odevzdani vysoko.kolskych praci je p.edepsano
vysoko.kolskymi zku.ebnim p.edpisy, ktere se historicky vyvijely a m.nily pr.b..n.
s probihajicimi reorganizacemi studia na vysoke .kole.
Absolventske prace jsou ukladany v p.islu.ne sek.ni knihovn.. Star.i prace byly archivovany
v Archivu UK, posleze se od zasilani do Archivu upustilo.
S reorganizaci studia v.dnich obor. a s uplat.ovanim zm.n zku.ebnich p.edpis. souvisi
r.znorodost formy a obsahu absolventskych vysoko.kolskych praci zp.istup.ovanych
v knihovnach. Historicke zm.ny obsahu se tykaji vypisovanych a zpracovavanych temat
vlivem zm.n zam..eni vyzkumu na fakult.. V.dy v.ak bylo respektovano, .e se jedna o
samostatne p.vodni prace, vychazejici ze soudobe znalosti odborne problematiky.
V pr.b.hu let se m.ni typ vysoko.kolske prace dle dosa.enych v.deckych hodnosti. Po.atek
statnich zav.re.nych a rigoroznich zkou.ek je datovan ke vzniku zku.ebniho .adu v roce
1849, v te dob. v.ak zkou.ky nebyly provazeny psanim zav.re.ne prace. Rigorozni .ad
z roku 1872 stanovil, .e podminkou pro dosa.eni doktorskeho titulu bylo p.edlo.eni v.decke
disertace. Doktorat se stava v.deckou hodnosti.
Cilem vyuky na nov. vznikle P.irodov.decke fakult. bylo, stejn. jako v p.edchozich dobach
na Filosoficke fakult. university Karlo-Ferdinandovy, vychovavat p.edev.im st.edo.kolske
profesory. Absolventi studia p.irodnich v.d ziskali titul St.edo.kolsky profesor. Dale zde
studovali farmaceuti, kterym byl p.id.lovan titul PhMr. (Magister pharmaciae).
9
Pro P.irodov.deckou fakultu byl v .ervnu 1921 vydan novy rigorozni .ad, podle n.ho. byl
ud.lovan titul RNDr. (Rerum naturalium doktor). Take tyto rigorozni zkou.ky byly roz.i.eny
o vypracovani pisemne prace.
Jednu z dal.ich zm.n p.ina.i v r. 1930 novy zku.ebni .ad (platny je.t. po 2. sv.tove valce).
Vysoko.kolskym zakonem z roku 1950 pak byly zavedeny v.decke hodnosti kandidat v.d
a doktor v.d. Byla z.izena v.decka aspirantura, byly vypracovavany kandidatske diserta.ni
prace a doktorske diserta.ni prace a byly ud.lovany tituly CSc. a DrSc. Od roku 1966 se
vypracovavaly op.t rigorozni prace a byl op.t ud.lovan titul RNDr. B.hem let 1990 a. 1998
nebylo umo.n.no konani rigoroznich zkou.ek a ud.lovani titulu RNDr. (dle zakona ..
172/1990 Sb.), op.tovne zavedeni umo.nil zakon .. 111/1998. Uvedenym zm.nam
odpovidaji zm.ny typu pisemnych praci ulo.enych v knihovnach.
Diplomova prace je sou.asti statni zav.re.ne zkou.ky. Sou.asny vysoko.kolsky zakon
diplomovou praci p.imo jako sou.ast statni zav.re.ne zkou.ky nena.izuje, ponechava volnost
vysoke .kole. Na P.F UK se diplomove prace vypracovavaji ve v.ech magisterskych oborech.
Bakala.ske prace jsou takte. sou.asti statni zav.re.ne zkou.ky bakala.skych obor.. Prvni
bakala.ske obory (demograficke) byly na fakult. otev.eny v akademickem roce 1990/91.
Z nov.j.ich p.edpis., ktere p.inesly zm.ny, lze jmenovat nasledujici:
- Dnem 31.12.2001 byl zru.en Zakon ..53/1964 Sb. a Vyhla.ka .eske komise pro
v.decke hodnosti ..64/1977 Sb. o .izeni p.i ud.lovani v.deckych hodnosti
a bylo zru.eno ud.lovani titulu CSc. a DrSc.
- Na zaklad. Vysoko.kolskeho zakona ..172/1990 Sb. bylo zavedeno postgradualni
studium a
absolvent.m byl ud.lovan akademicko-v.decky titul doktor (zkratka Dr.).
- Vysoko.kolsky zakon 111/1998 Sb. zavedl doktorske studium a absolvent.m je
ud.lovan
titul doktor (zkratka Ph.D.).
V neposledni .ad. se zm.ny v oblasti vysoko.kolskych praci tykaji zm.n nazv. pracovi..,
kde byly prace zpracovany. Pracovi.t. jsou uvedena na titulnich listech v samotnych
absolventskych pracich a v jejich bibliografickych zaznamech jsou uvedena v poli tzv.
korporace.
V sou.asne dob. p.ibyvaji ka.doro.n. do knihoven prace
- bakala.ske . pro ukon.eni bakala.skeho studia a ziskani titulu bakala. (Bc.),
- diplomove . pro ukon.eni magisterskeho studia a ziskani titulu magistr (Mgr.),
- rigorozni . lze vypracovat v pr.b.hu postgradualniho studia a ziskat titul Rerum
naturalium doctor (RNDr.),
- diserta.ni prace . pro ukon.eni doktorskeho studia a ziskani titulu doktor (PhD.)
podle V. zakona ..111/1998,
- habilita.ni prace . pro ukon.eni habilita.niho .izeni a ziskani titulu docent.
Nejstar.i diserta.ni prace p.irodov.dnych obor. z let 1882-1920 jsou ulo.eny v Archivu
Univerzity Karlovy. Z nejstar.ich praci z nov. ustanovene P.irodov.decke fakulty jsou
v Archivu UK ulo.eny prvni prace ji. ze .kolniho roku 1920/1921.
Mezi nejstar.i absolventske prace umist.ne v knihovnach P.F pat.i prace v Knihovn.
botaniky z roku 1919. Dal.i prace pochazeji a. z 30. let 20. stol. K nim pat.i nap.. prace
v Knihovn. fyziologie rostlin, kde jsou nap.. diserta.ni prace z obdobi p.ed rokem 1934
a diplomove pace z roku 1934. V Geologicke knihovn. je prace z roku 1938.
10
V souvislosti s novelou vysoko.kolskeho zakona a novelou autorskeho zakona (ob. novely
jsou z roku 2006) se zm.nil postup zve.ej.ovani a zp.istup.ovani vysoko.kolskych
kvalifika.nich praci.
V sou.asne dob. se ji. na mnohych vysokych .kolach odevzdavaji elektronicke verze
vysoko.kolskych kvalifika.nich praci. Na P.F prob.hlo odevzdavani elektronickych praci
prozatim testovaci fazi.
2.3. Historicky vyvoj jednotlivych oborovych knihoven.
Dal.i text pojednava o vzniku jednotlivych oborovych knihoven ve vztahu k p.islu.nym
p.irodov.dnym obor.m a pracovi.tim, ktera p.e.la z byvale Karlo-Ferdinandovy university.
2.3.1. Biologicke knihovny
Biologie na samostatne P.irodov.decke fakult. UK pokra.ovala ve .lep.jich p.edstavitel.
p.irodnich v.d na d.iv.j.i Filosoficke fakult.. Na konci 19. stoleti byly postaveny botanicke
ustavy oboru univerzit. A.koliv ustavy .eske univerzity nebyly nasledkem odpirani statni
dotace v plnem provozu, v roce 1901 se v nich ji. .aste.n. badalo. Zm.nu k lep.imu si
vy.adala a. stavka student. v .ijnu roku 1903.
P.i svem vzniku roku 1920 P.irodov.decka fakulta UK zahrnovala botanicky ustav
v Benatske ulici, botanickou zahradu Na Slupi, ustav pro anatomii a fyziologii rostlin a dale
zoologicky a antropologicky ustav. Druhy fakultni zoologicky ustav byl zalo.en r. 1925.
V roce 1927 se spojily ustavy botanicky a farmaceuticko-botanicky. V roce 1945 vznikl ustav
pro .ivo.i.nou fyziologii a zoologicka pracovi.t. se p.est.hovala z ulice Ke Karlovu do
budovy ve Vini.ne 7 (1). V.decko-pedagogicke ustavy fungovaly s r.znymi dil.imi
organiza.nimi zm.nami a. do roku 1950, kdy byly zru.eny a p.em.n.ny na katedry.
Vy.e zmin.ne biologicke instituce byly p.ed rokem 1950 vedle pedagogicke .innosti .inne
ve vyzkumu. Na svoji dobu m.ly rozsahle knihovny. Tyto ustavni knihovny se staly
zakladnim kamenem dne.nich biologickych knihoven. V padesatych letech byl knihovni fond
nov. zpracovan a byly zalo.eny prve p.ir.stkove seznamy. V sou.asne dob. existuje na
P.irodov.decke fakult. .est biologickych knihoven s r.znym zam..enim:
. Knihovna botaniky,
. Knihovna fyziologie rostlin, genetiky a mikrobiologie,
. Knihovna zoologie,
. Knihovna antropologie,
. Knihovna filosofie,
. Knihovna didaktiky a u.itelstvi biologie.
Vyznamny podil star.iho knihovniho fondu tvo.i vzacne historicke tisky, z velke .asti
v n.meckem jazyce. Tento vzacny fond je p.eva.n. vyu.ivan studenty systematicke biologie.
N.ktere z historickych tisk. byly digitalizovany a zp.istupn.ny na Intranetu fakulty.
Vzhledem k nedostate.ne kvalit. technickeho vybaveni (pouze .ernobily kni.ni skener) byly
digitaliza.ni prace p.eru.eny.
V sou.asne dob. probiha p.estavba biologickych knihoven ve Vini.ne ulici. Prostor ve
2. podzemnim podla.i budovy Vini.na 7 (po praktiku fyziologie .ivo.ich.) je upravovan na
novy depozita. knihoven biologicke sekce. Stavebn. bude dokon.en v 1. .tvrtleti 2007.
2.3.1.1. Knihovna botaniky
Knihovna botaniky je nejrozsahlej.i z biologickych knihoven. Jeji knihovni fond je zam..en
p.eva.n. na botanicky a farmaceuticko-botanicky obor. Na konci 19. stoleti byly postaveny
11
botanicke ustavy .eske i n.mecke Karlo-Ferdinandovy univerzity. Budova Benatska 2 je
p.vodn. budovou Botanickeho ustavu .eske univerzity z let 1897-98, ktera byla v letech
1923-24 roz.i.ena o jedno k.idlo. V p.istavb. sidlil ustav farmaceuticko-botanicky, ktery m.l
vlastni knihovnu a herba.e. Oba ustavy (botanicky a farmaceuticko-botanicky) se spojily
v roce 1927. Z povale.ne doby se v Archivu UK dochovaly informace o knihovnici Zdence
Pi.t.kove, ktera pracovala v knihovn. Botanickeho ustavu od .ijna roku 1946. A. do roku
1958 pracovala v knihovn. sama.
Zaklad knihovniho fondu je tvo.en rozsahlymi dary a nakupy ze soukromych knihoven
z konce 19. stoleti. Mezi darce pat.i profesor medicinske botaniky Vinzenz Franz Kosteletzky
(1801-1818), knihkupec Fridrich Tempsky (1821-1902), profesor botaniky Viktor Felix
Schiffner (1862-1944) a leka. J. Ott (1875). Do knihovny byly roku 1892 zakoupeny svazky
profesora botaniky Morize Heinricha Willkommse (1821-1895) s po.tem cca 2200 svazk..
P.eva.n. se jedna o dary n.mecke odborne literatury z 19.stoleti (nap.. z taxonomie, flory
a mykologie), dale o prace v jazyce latinskem a francouzskem. Pozd.j.i dary pochazeji od
profesor. botaniky Josefa Velenovskeho (1876-1931) a Karla Cejpa (1900-1979), jako. i od
lekarnika Zde.ka F. Klana (1894-1951).
V sou.asne dob. ma knihovna tem.. 102 000 knihovnich jednotek, z nich. nove p.ir.stky
p.ibyvaji diky vym.n. s partnerskymi institucemi v .R i ve sv.t. a diky nakup.m.
Knihovna p.istoupila k postupne retrokatalogizaci svych fond. v automatizovanem
knihovnim systemu ALEPH v r. 1998, o rok pozd.ji se uskute.nila retrokonverze .asti
knihovniho katalogu financovana z projektu FRV.. V letech 2005-2006 byla provedena
systematicka retrokonverze listkoveho katalogu prost.ednictvim technologie RETROKON.
Diky tomu ma knihovna ji. cely knihovni fond zkatalogizovany a dostupny v online katalogu.
Pracovnice knihovny postupn. dopl.uji bibliograficke zaznamy, vlepuji .arove kody do knih
a snimaji je snima.em do knihovniho systemu. Ve.kere vyp.j.ky tak ji. mohou probihat
automatizovan..
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Knihovny botaniky k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 101 908 Po.et registrovanych vyp.j.ek 3 786
v tom: knihy a periodika 99 643 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 26
ostatni dokumenty 2 265 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 665 Celkovy po.et zam.stnanc. 2
v tom: knihy a periodika 610 v tom: se vzd.lanim V. 1
ostatni dokumenty 55 se vzd.lanim S. 1
Ubytky knihovnich jednotek za rok 351 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 2
Po.et titul. odebiranych periodik 210 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 8
Zaregistrovani u.ivatele 2 752 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 101 908
3.3.1.2. Knihovna fyziologie rostlin, genetiky a mikrobiologie
Knihovna je obvykle zkracen. nazyvana Knihovna fyziologie rostlin. Sidli ve Vini.ne ulici
.. 5, ktera pat.i mezi nejstar.i budovy P.F UK. P.vodni objekt je datovan z roku 1865. Star.i
.ast fondu knihovny je tvo.ena p.eva.n. knihovnim fondem byvaleho Ustavu pro anatomii
a fyziologii rostlin, ktery byl zalo.en roku 1899 profesorem botaniky Bohumilem N.mcem
(1873-1966) a prof. Janem Ko.inkem (1889-1952).
Za okupace se z knihovny ztratily tem.. v.echny ruske knihy a .asopisy. Byla zni.ena
kartoteka .itajici p.es 30000 listk., je. si p.ed valkou vy.adala prace dvou v.deckych
12
pracovnik.. Pro knihovnu se teprve musela adaptovat vhodna mistnost. Diky praci knihovnice
J. Horakove-Blahove se poda.ilo dosahnout toho, .e ji. od roku 1945 mohla knihovna slou.it
nejen .len.m ustavu a poslucha..m, nybr. i mnoha v.deckym pracovnik.m nejr.zn.j.ich
v.deckych pracovi.. pra.skych a mimopra.skych (1).
Sou.asti knihovniho fondu se stal fond knihovny mikrobiologickeho a genetickeho ustavu,
ktery byl zalo.en roku 1947. Nove p.ir.stky literatury jsou ziskavany vedle nakupu
p.edev.im vym.nou.
Knihovna byla .aste.n. rekonstruovana v roce 2003 v souvislosti s rekonstrukci p.ilehle
poslucharny. Knihovny se dotkne chystana rekonstrukce biologickych knihoven. Z tohoto
d.vodu je probihajici revize knihovniho fondu doprovazena systematickou obsahovou
prov.rkou.
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Knihovny fyziologie rostlin k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 50 511 Po.et registrovanych vyp.j.ek 2 219
v tom: knihy a periodika 48 773 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 46
ostatni dokumenty 1 738 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 200 Celkovy po.et zam.stnanc. 2
v tom: knihy a periodika 126 v tom: se vzd.lanim V. 0
ostatni dokumenty 74 se vzd.lanim S. 2
Ubytky knihovnich jednotek za rok 0 Celk. po.et p.epo.teny na prac.uvazky 2
Po.et titul. odebiranych periodik 25 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 1
Zaregistrovani u.ivatele 1 646 Po.et knih. jedn. ve volnem vyb.ru 0
2.3.1.3. Knihovna zoologie
Knihovna zoologie byla zalo.ena kolem roku 1950 v budov. ve Vini.ne ulici .. 7, kam se po
2. sv.tove valce p.est.hovala zoologicka pracovi.t. z ulice Ke Karlovu. Budova p.vodn.
pat.ila n.mecke universit. Karlo-Ferdinandov., p.vodni objekt je datovan z roku 1898.
Historicky knihovni fond knihovny pochazi z knihovniho fondu zoologicke laborato.e .eske
univerzity z.izene v roce 1882 Antoninem Fri.em (1832-1913) a z knihovniho fondu druheho
fakultniho zoologickeho ustavu zalo.eneho roku 1925. Podstatna .ast historickeho
knihovniho fondu pochazi z dar. ze soukromych sbirek profesor. zoologie Franti.ka
Vejdovskeho (1849-1939) a Aloise Mrazka (1868-1923). Mezi dary pat.i i stovka vzacnych
tisk., tzv. paleotyp..
Studovna Knihovny zoologie pro.la rekonstrukci v roce 2005. P.ibylo patro se studijnimi
misty a po.ita.i a kopirka. Studovna i jeji ve.kere technicke vybaveni je ve sprav. biologicke
sekce. V tomte. roce byly pro Knihovnu zoologie ziskany finance na projekt zavedeni
radiofrekven.ni technologie ochrany knihovniho fondu (RFID). Tato technologie umo..uje
snadn.j.i identifikaci a sledovani knihy diky ulo.eni informace do .ipu, ktery je nalepen
v knize. Celkov. tak zjednodu.uje manipulaci s knihovnim fondem.
V sou.asne dob. je prostor po praktiku fyziologie .ivo.ich. v 2. podzemnim podla.i
upravovan na novy depozita. knihoven biologicke sekce. Stavebn. ma byt depozita.
dokon.en v 1. .tvrtleti 2007. Pokud se poda.i zajistit dal.i finance, je Knihovna zoologie
vhodnym kandidatem pro instalaci tzv. selfchecku - samoobslu.neho systemu, ktery
umo..uje u.ivatel.m p.j.ovani a vraceni knih, kontrolu a prolongaci vlastnich vyp.j.ek
samostatn. bez asistence personalu knihovny.
13
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Knihovny zoologie k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 77 183 Po.et registrovanych vyp.j.ek 2 929
v tom: knihy a periodika 74 068 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 15
ostatni dokumenty 3 115 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 638 Celkovy po.et zam.stnanc. 2
v tom: knihy a periodika 520 v tom: se vzd.lanim V. 2
ostatni dokumenty 118 se vzd.lanim S. 0
Ubytky knihovnich jednotek za rok 2 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 2
Po.et titul. odebiranych periodik 284 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 55
Zaregistrovani u.ivatele 2 878 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 0
2.3.1.4. Knihovna antropologie
Knihovna antropologie pat.i podle rozsahu sveho knihovniho fondu mezi men.i knihovny.
Jeji vyznam je v.ak obzvla.t. d.le.ity, nebo. je v sou.asne dob. v .eske republice jedinou
knihovnou sveho druhu. Vznik Knihovny antropologie je datovan do roku 1911, kdy byl na
Filosoficke fakult. Karlovy Univerzity zalo.en Antropologicky ustav prof. Jind.icha
Matiegka (1862-1941) za pomoci .eskeho antropologa Ale.e Hrdli.ky (1869-1943),
p.sobiciho ve Spojenych statech. Po z.izeni P.irodov.decke fakulty v roce 1920 zalo.ili
Matiegka a Hrdli.ka novy antropologicky ustav s rozsahlymi sbirkami. Knihovna ma sve
knihovni fondy umist.ne v mistnosti vybavene p.ekrasnym historickym nabytkem v zadnim
traktu budovy Vini.na 7. Budova byla postavena v roce 1898.
V dob. druhe sv.tove valky utrp.ly ustav i knihovna nenahraditelne ztraty. Po roce
1945 byl antropologicky ustav v.etn. knihovny op.t vybudovan, a to za p.isp.ni profesora
Ji.iho Maleho (1899-1950) a profesora Vojt.cha Fettera (1905-1971). Takto mohla v.decka
prace Pra.ske antropologicke .koly usp..n. pokra.ovat a katedra slou.i jako centrum .eske
antropologie.
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Knihovny antropologie k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 21 763 Po.et registrovanych vyp.j.ek 601
v tom: knihy a periodika 21 047 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 3
ostatni dokumenty 716 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 126 Celkovy po.et zam.stnanc. 1
v tom: knihy a periodika 98 v tom: se vzd.lanim V. 1
ostatni dokumenty 28 se vzd.lanim S. 0
Ubytky knihovnich jednotek za rok 0 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 0,4
Po.et titul. odebiranych periodik 17 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 15
Zaregistrovani u.ivatele 171 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 0
V Knihovn. antropologie byla oproti jinym knihovnam P.F zavedena automatizace do
knihovnicke prace pon.kud pozd.ji. Knihovna se p.ipojila ke spolupraci na budovani online
katalogu UK a. v roce 2004. Nova vedouci knihovny pro.la .kolenim katalogizace a postupn.
i dal.ich modul. knihovnickeho systemu ALEPH. Diky retrokonverzi listkoveho katalogu
metodou RETROKON v letech 2005 a. 2006 ma knihovna ji. cely knihovni fond
zkatalogizovany a dostupny v online katalogu. Pr.b..n. dochazi k dopl.ovani importovanych
14
bibliografickych zaznam., vlepovani .arovych kod. do knih a te. k vyu.ivani
automatizovanych vyp.j.ek.
2.3.1.5. Knihovna katedry u.itelstvi a didaktiky biologie
Knihovna katedry u.itelstvi a didaktiky biologie je pom.rn. mladou knihovnou - vznikla
v roce 1988, kdy do.lo k rozd.leni katedry didaktik, metodologie a d.jin p.irodnich v.d na
dv. katedry - katedru u.itelstvi a didaktiky biologie a katedru u.itelstvi a didaktiky chemie.
Knihovna ziskala zaklad sveho knihovniho fondu p.evedenim biologicke a pedagogicke
literatury z knihovny zru.ene katedry. Svym zam..enim je ur.ena student.m u.itelstvi
a pedagog.m v ramci celo.ivotniho vzd.lavani. Ve svem fondu ma cca 5200 svazk..
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu
Knihovny katedry u.itelstvi a didaktiky biologie k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knih. jedn. celkem 5212 Po.et registrovanych vyp.j.ek 5225
v tom: knihy a periodika 4951 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 0
ostatni dokumenty 261 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 80 Celkovy po.et zam.stnanc. 1
v tom: knihy a periodika 60 v tom: se vzd.lanim V. 0
ostatni dokumenty 20 se vzd.lanim S. 1
Ubytky knih. jedn. za rok 0 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 0,3
Po.et titul. odebiranych periodik 4 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 0
Zaregistrovani u.ivatele 192 Po.et knih. jedn. ve volnem vyb.ru 0
2.3.1.6. Knihovna filosofie
Knihovna filosofie byla zalo.ena v r. 1922 v ramci .Odd.leni pro metodologii a d.jiny v.d
p.irodnich a exaktnichg, jeho. .editelem byl profesor Dr. Emanuel Radl (1873-1942),
a slou.ila svemu u.elu do roku 1948, vyjma let vale.nych, kdy byly vysoke .koly uzav.eny.
S nastupem komunisticke diktatury se zapo.alo se zavad.nim studia sm..ujiciho k pozd.j.i
povinne vyuce marxismu-leninismu a v.deckeho komunismu. Zakladnim po.adavkem
Zakona o vysokych .kolach .. 58/1950 Sb. bylo v souladu s cili KS. pod.idit vysoke .koly
statnimu dohledu a p.ijmout novou ideologii. Centralni z.izeni zlikvidovalo autonomii
vysokych .kol. Na univerzit. byly ustaveny katedry marxismu-leninismu, ktere p.sobily a.
do r. 1989. Vyuka filosofie byla omezena pouze na filosofii marxistickou v jeji dogmaticke
podob., studium ostatnich filosofickych sm.r. a p.istup. bylo znemo.n.no a probihalo pouze
neoficialn. mimo univerzitni p.du. Knihovna p.i.la v teto dob. nenavratn. o .adu cennych
titul. a naopak, u. jako knihovna katedry marxismu-leninismu, byla zamo.ena mnohymi
ideologii slou.icimi tituly.
V roce 1990 vznikla pod vedenim profesora PhDr. RNDr. Zde.ka Neubauera (1942-) katedra
filosofie a d.jin p.irodnich v.d a navazala tak na slavnou tradici p.edvale.nou. Svou
badatelskou .innosti a vyukou pokryva .iroke spektrum problematiky vzajemnych vztah.
filosofie a p.irodnich v.d. Tim do.lo k obnov. jejiho p.vodniho poslani ve smyslu za.len.ni
p.irodov.deckeho poznani do celkoveho proudu evropske kultury a vzd.lanosti.
Od roku 1990, kdy byla i knihovna zreorganizovana a velke mno.stvi tenden.ni literatury
bylo vy.azeno, knihovna pr.b..n. obohacuje sve fondy tituly vychazejicimi u nas i
v zahrani.i. Snahou je odebirat a zp.istup.ovat ve.kerou .eskou produkci filosoficke
literatury vydavanou v sou.asnosti a pr.b..n. dopl.ovat knihovni fond o star.i a men.
dostupne knihy filosoficke i p.irodov.dne. Vedle knihovny Ustavu filosofie a religionistiky
15
na Filosoficke fakult. UK a knihovny Filosofickeho ustavu AV .R pat.i se svymi tem..
10.000 svazky k nejlepe vybavenym knihovnam v Praze specializovanym na filosofickou
literaturu, a to i diky nakupu vybranych zahrani.nich filosofickych titul..
Jak odpovida profilu katedry, knihovna obsahuje navic .adu publikaci k obecnym otazkam
v.dy, k historii p.irodnich v.d a k teoreticke a evolu.ni biologii. Knihovna tak nabizi .irokou
.kalu zahrani.nich publikaci p.edev.im n.mecke a anglosaske provenience.
Knihovna filosofie byla spole.n. s katedrou filosofie celkov. rekonstruovana v roce 2004
a stala se tak moderni knihovnou s patrem se 4 studijnimi misty. V roce 2004 za.ala pou.ivat
automatizovany knihovnicky system ALEPH. Diky retrokonverzi listkoveho katalogu
metodou RETROKON v letech 2005-2006 ma ji. cely knihovni fond zkatalogizovany
a dostupny v online katalogu. V t.chto letech byla provedena te. kompletni revize knihovniho
fondu.
Katedra filosofie a d.jin p.irodnich v.d pat.i od r. 2006 mezi katedry biologicke sekce. Proto
se i Knihovna filosofie .adi mezi biologicke knihovny.
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Knihovny filosofie k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 9 334 Po.et registrovanych vyp.j.ek 661
v tom: knihy a periodika 9 304 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 46
ostatni dokumenty 30 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 298 Celkovy po.et zam.stnanc. 1
v tom: knihy a periodika 298 v tom: se vzd.lanim V. 1
ostatni dokumenty 0 se vzd.lanim S. 0
Ubytky knihovnich jednotek za rok 9 038 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 0,5
Po.et titul. odebiranych periodik 10 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 4
Zaregistrovani u.ivatele 3 137 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 9 304
2.3.2. Geograficka knihovna
Geografie se p.vodn. studovala na filosoficke fakult. starodavne pra.ske univerzity, a to
spi.e ve spojeni s historii, p.irodopisem a matematikou. Po rozd.leni univerzity na .eskou
a n.meckou .ast roku 1882 se vyvijela geografie .eska a n.mecka izolovan. (2). .eska slo.ka
geograficke v.dy se vyvijela co do kvality i d.le.itosti. Geograficke pracovi.t. m.nilo
postupn. sva p.sobi.t. a s nimi se st.hovaly i knihy.
Nejv.t.i zasluhy o vybudovani Geografickeho ustavu a Geograficke knihovny m.l profesor
geografie Vaclav .vambera (1866-1939). Geograficky ustav vznikl p.i .eske Karlov.
universit. roku 1891 v tzv. Kaulichov. dom. na Karlov. nam.sti (1). Profesor .vambera se
zejmena pak na Albertov. zaslou.il o z.izeni moderniho st.ediska .eske geografie po roce
1914, kdy byla dokon.ena zapadni polovina budovy Albertov .. 6. Jeho mala sbirka knih
(p.vodn. v jedne sk.ini) byla od r. 1891 postupn. roz.i.ovana dary a nakupy z ro.nich
i mimo.adnych dotaci. Velke mno.stvi p.ir.stk. knihovna ziskala diky dar.m a dotacim u
p.ile.itosti geografickeho kongresu v Londyn. r. 1895 a diky dal.im mimo.adnym dotacim
na nakup soukromych sbirek v letech 1900-1902. V r. 1907 ji. .itala knihovna kolem 5000
svazk. a stala se nejroz.i.en.j.i geografickou knihovnou v Praze. Knihovni fond byl dale
dopl.ovan dary a vym.nami. Velmi p.inosne byly vym.ny s leka.em a cestovatelem Emilem
Holubem (1847-1902), jako. i vym.ny s p.irodov.deckym klubem. Profesor geografie Jan
Palacky (1830-1908) v.noval knihovn. dal.ich 1500 svazk. (7).
16
V roce 1926 geografie ziskala prostory v nov. dostav.nem vychodnim k.idle, kde byly
vytvo.eny prostory pro velkou knihovnu a byl polo.en zaklad knihovniho fondu Geograficke
knihovny .eske univerzity.
V letech 1996-97 byl vybudovan depozita. knihovny v prostoru byvale kotelny v budov.
Albertov .. 6. Rekonstrukce vlastni knihovny prob.hla r. 2000. Byl .aste.n. zp.istupn.n
otev.eny fond, vytvo.eny v.t.i a p.ijemn.j.i prostory pro studenty a diky projektu FRV. byla
zavedena elektromagneticka ochrana fondu. Nejrozsahlej.i rekonstrukce prob.hla v r. 2005,
kdy knihovna ziskala prostory p.estavbou sousedni u.ebny. Dvojnasobn. se roz.i.ila celkova
plocha otev.eneho fondu, a bylo vytvo.eno knihovnicke pracovi.t..
Knihovna ma dv. velke studovny (po cca 100m2) a 4 depozita.e. Jeden z nich sdili knihovnici
ve sve pracovn.. Byl p.ed.lan system .azeni .asti knihovniho fondu tematicky. Roz.i.ila se
mo.nost zp.istupn.ni referen.niho fondu. Byly otev.eny dosud uzav.ene galerie, tak mohly
byt zp.istupn.ny a katalogizovany edice a regionalni fond. Byl roz.i.en po.et po.ita.. pro
studenty na osm. V r. 2006 byl p.estav.n novy depozita. v suterenu vybaveny elektronickymi
posuvnymi regaly. Po rekonstrukci chodby p.ilehajici ke knihovn. zde vznikl depozita.
dochazejicich periodik, zazemi pro studenty, .atni sk.i.ky chran.ne kamerovym systemem,
a nove vystavni prostory.
Historicky knihovni fond zahrnuje n.kolik stovek svazk. v n.meckem a latinskem jazyce.
Velmi cenna jsou n.mecky psana dila z n.mecke univerzity z obdobi od poloviny 17. stoleti
a. do 80. let 19. stoleti. Knihovna vlastni n.kolik .asopiseckych titul., ktere po.aly vychazet
ji. v druhe polovin. 19. stoleti. V sou.asne dob. ziskava .adu zahrani.nich publikaci diky
rozsahle mezinarodni vym.n. .asopis. s knihovnami a odbornymi pracovi.ti v zahrani.i.
Knihovna rozesila .asopis Acta Universitatis Carolinae - Geographica na tem.. 305 adres
vym.nnych partner..
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Geograficke knihovny k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 88 853 Po.et registrovanych vyp.j.ek 11 326
v tom: knihy a periodika 85 045 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 101
ostatni dokumenty 3 808 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 1 518 Celkovy po.et zam.stnanc. 6
v tom: knihy a periodika 913 v tom: se vzd.lanim V. 3
ostatni dokumenty 605 se vzd.lanim S. 3
Ubytky knihovnich jednotek za rok 392 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 3,5
Po.et titul. odebiranych periodik 220 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 50
Zaregistrovani u.ivatele 3 403 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 20 301
2.3.3. Geologicka knihovna
D.jiny geologickych v.d na UK sahaji dale do minulosti, ne. kam saha historie samotne
P.irodov.decke fakulty. Novodoby usek historie geologickych v.d je v.ak nejvyznamn.j.i
z hlediska p.inosu pro celkovy rozvoj geologickych v.d u nas.
P.vodn. se p.irodopis p.edna.el na Filosoficke fakult. od roku 1750, pozd.ji se vyu.ovalo
i hornickym v.dam. Po rozd.leni univerzity na .eskou a n.meckou (r. 1882), byl na .eske
univerzit. zalo.en mineralogicky ustav. Na n.mecke univerzit. vznikl ustav geologickopaleontologicky
(1877-1944). Geologicky ustav vznikl te. na P.irodov.decke fakult. .eske
univerzity v roce 1920, v roce 1927 byl roz.i.en o odd.leni paleontologie. Petrografie byla
17
nejprve sou.asti mineralogickeho ustavu, roku 1925 bylo pro ni z.izeno samostatne odd.leni
a roku 1928 byl kone.n. zalo.en samostatny petrograficky ustav. Roku 1952 do.lo
k reorganizaci geologickych pracovi.. na fakult. a k rozd.leni geologickych v.d na p.t
samostatnych kateder: geologie, paleontologie, nerostnych surovin (od roku 1965 lo.iskove
geologie), mineralogie (s krystalografii a geochemii) a petrologie. Zarove. k nim p.ibyly dv.
nove katedry: hydrogeologie a in.enyrske geologie a katedra u.ite geofyziky.
K posledni reorganizaci geologickych pracovi.. na fakult. do.lo koncem roku 1994, kdy
dosavadni katedry a laborato.e byly integrovany do v.t.ich celk. . ustav.. V sou.asne dob.
tak p.sobi na fakult. v ramci geologicke sekce:
- Ustav geologie a paleontologie,
- Ustav geochemie, mineralogie a nerostnych zdroj.,
- Ustav petrologie a strukturni geologie,
- Ustav hydrogeologie, in.enyrske geologie a u.ite geofyziky,
- Laborato.e geologickych ustav..
Sou.asn. se zakladanim ustav. a kateder byly z.izovany odborne knihovny, jejich. historicky
fond (tehdy p.eva.n. n.mecky) zaujima dodnes vyznamne misto. P.vodn. vytvo.eny fond
byl i nadale roz.i.ovan diky dar.m, p.ipadn. z poz.stalosti v.deckych pracovnik..
Podstatna .ast fondu dne.ni Geologicke knihovny je tvo.ena knihovnim fondem byvaleho
Cisa.skeho a kralovskeho geologicko-paleontologickeho ustavu n.mecke univerzity z let
1877-1944 (8 842 inv. .isel) a knihovnim fondem Geologickeho ustavu .eske Karlovy
university, budovany od jeho z.izeni v r. 1920. V r. 1926 se stal .editelem ustavu profesor
Radim Kettner, ktery vlastnil rozsahlou odbornou knihovnu. .ast obsahujici separaty
a drobne tisky byla ihned p.i.len.na do fondu fakultni knihovny a po jeho smrti se stala
majetkem fakultni knihovny i cela jeho sbirka monografii.
Zakladem mineralogicke knihovny je fond Mineralogickeho ustavu .eske university Karlo-
Ferdinandovy budovany od r. 1883. P.eva.n. jej tvo.ila dila n.meckeho p.vodu, pop.ipad. to
byla n.mecka dila vydana v .eskych zemich. Dale tu jsou dila polska, francouzska a anglicka.
Nezanedbatelna je sou.ast tisk. vydanych v .e.tin.. To ma souvislost s dary a vym.nami d.l
mezi profesory.
Po obnoveni .innosti Karlovy univerzity a po slou.eni obou knihoven v r. 1945 m.la
Geologicka knihovna ji. 17 769 svazk. knih, odbornych .asopis., geologickych map
a rukopis. (v.t.inou vysoko.kolskych kvalifika.nich praci) a 25 370 separat., co.
dohromady .ini 43 139 knihovnich jednotek. Toto .islo v.ak nevyjad.uje celkovy po.et
knihovnich jednotek, nebo. p.ir.stky pokra.ujicich d.l a periodik jsou ve starych
p.ir.stkovych seznamech uvad.ny v.dy pod p.vodnimi .isly prvnich svazk. danych titul.
s ozna.enim .adg.
Po roce 1952 p.inesla dal.i zahrani.ni p.ir.stky rozsahla mezinarodni vym.na .asopis.
s jinymi odbornymi univerzitnimi a muzejnimi knihovnami v zahrani.i. Knihovna rozesilala
.asopis Acta Universitatis Carolinae - Geologica na tem.. 400 adres v zahrani.i i v byvale
.SSR. Sou.asny po.et sm.nnych partner. se pohybuje kolem 200.
Z obdobi 50. let 20. stol. se v Archivu UK dochovaly informace o knihovnici pani V..e
Pola.kove, ktera byla roku 1967 jmenovana vedouci knihovny geologicko geografickych
pracovi...
V dal.im obdobi se knihovna dale rozr.stala, vzhledem k nedostatku vlastnich prostor
a vzniku novych kateder byly vytva.eny dal.i dil.i knihovny na jednotlivych katedrach
a ustavech (nap.. mineralogii, petrologii, hydrogeologii, in.enyrske geologii a u.ite
18
geofyzice), v.dy v.ak pod jednou spravou v knihovn. geologicke sekce. Koncem roku 1989
ji. fond knihovny .ital celkem 173 889 knihovnich jednotek.
V r. 1998 byla v knihovn. z.izena studovna a .itarna .asopis..V letech 1996 a. 1997
prob.hla p.estavba uhelny v budov. Albertov 6 na depozita. (spole.n. s depozita.em
Geograficke knihovny). Knihovna tak ziskala nove ulo.ne prostory s posuvnymi regaly. Od
po.. r. 2000 do.lo k centralizaci jednotlivych sbirek, fondy na katedrach byly podrobeny
obsahove analyze a velka .ast fondu (zejmena sov.tske provenience z 50.-70. let) byla
vy.azena. Zbyle stare knihovni fondy byly postupn. sest.hovany do sklad. v suterenu, jejich.
dal.i rekonstrukce s instalaci posuvnych regal. byla provedena v letech 2002-2003.
Celkovy fond knihovny tak v sou.asne dob. .ini p.es 192 000 knihovnich jednotek. V roce
2000 do.lo k propojeni jednotlivych mistnosti knihovny se studovnou, tak.e se uvolnil
prostor i pro volny vyb.r. V teto souvislosti byla v knihovn. diky financim z projektu FRV.
instalovana elektromagneticka ochrana fondu.
Knihovna p.istoupila k postupne retrokatalogizaci svych fond. v automatizovanem
knihovnim systemu ALEPH v r. 1998. Pracovnici knihovny vytva.eji bibliograficke zaznamy
svych p.ir.stk. a postupn. zpracovavaji i star.i knihovni fond. Podminkou pro
automatizovane p.j.ovani je, .e knihy musi mit v knihovnim systemu sv.j bibliograficky
zaznam a sejmuty .arovy kod, ktery je v knize nalepen. P.i stavajicim po.tu titul.
a knihovnich jednotek se hledaly cesty, jak katalogiza.ni .innosti urychlit. V roce 1999 zde
prob.hla retrokonverze .asti knihovniho katalogu p.episem katalogiza.nich listk. (bli.e viz
kapitola 4.10.2.). Bibliograficke zaznamy tzv. .iveho fondu jsou ji. z v.t.i .asti vytvo.eny,
a tak od .kolniho roku 2005/2006 knihovna provadi automatizovane vyp.j.ky.
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Geologicke knihovny k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 192 103 Po.et registrovanych vyp.j.ek 2 928
v tom: knihy a periodika 126 638 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 170
ostatni dokumenty 65 465 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 672 Celkovy po.et zam.stnanc. 3
v tom: knihy a periodika 605 v tom: se vzd.lanim V. 1
ostatni dokumenty 67 se vzd.lanim S. 2
Ubytky knihovnich jednotek za rok 612 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 3
Po.et titul. odebiranych periodik 374 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 25
Zaregistrovani u.ivatele 1 622 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 20 850
2.3.4. Oborova knihovna chemie
A. do za.atku 19. stoleti nebyla chemie jako samostatny obor vyu.ovana nejen na pra.ske
univerzit., v.t.inou ani na jinych evropskych univerzitach. Chemie byla pova.ovana za
pomocnou leka.skou v.du. Nicmen. prvni vyuka chemie a fyziky na UK probihala ji. od
roku 1746 v Karolinu. Studium obecne i farmaceuticke chemie bylo z leka.ske fakulty
p.evedeno na filosofickou fakultu roku 1848, kam v te dob. je.t. p.irodni v.dy pat.ily.
Rozd.leni Karlo-Ferdinandovy university v roce 1882 znamenalo p.iliv .eskych student.,
nedostavalo se vyukovych prostor. V roce 1892 vznikl na .eske univerzit. samostatny ustav,
ktery se d.lil na odd.leni chemie obecne, anorganicke, analyticke a farmaceuticke chemie.
Stavka student. v .ijnu 1903 a nasledne zastaveni p.edna.ek kv.li nedosta.ujicim prostoram
19
p.inutila tehdej.i .kolskou komisi vyjad.it souhlas se stavbou novych budov pro ob.
univerzity.
V letech 1903-1905 byla vystav.na budova Chemickeho ustavu .eske univerzity v Hlavov.
ul. 2030/II. Podle jinych podklad. byla budova p.edana do u.ivani a. v roce 1906 jako
Chemicky ustav. Dostavby objektu jsou z let 1925 a z r.1927. V budov. Chemickeho ustavu
pokra.ovala vyuka chemie a farmacie po vzniku P.irodov.decke fakulty 1920.
Prvni chemickou knihovnu dal vybudovat Bohuslav Brauner. U firmy Ant. Baumgartl a syn
nechal zhotovit d.ev.ny nabytek, jak o tom sv.d.i .titky nalezene na sk.inich ve studovn..
Oborova knihovna chemie sidli ji. od sveho vzniku v budov. Chemickeho ustavu .eske
univerzity v Hlavov. ul. 2030. V roce 1995 prob.hla rekonstrukce a knihovna ziskala dal.i
mistnost s vestav.nym patrem, co. umo.nilo roz.i.it knihovnicke slu.by o internetove
p.ipojeni a zkvalitnit zazemi knihovnic. V roce 2000 byla v knihovn. diky financim z
projektu FRV. instalovana elektromagneticka ochrana fondu. .ast star.iho fondu .asopis.
byla pro svoji zastaralost a rychly vyvoj v oboru p.esunuta do univerzitniho depozita.e
v Le.eticich.
Oborova knihovna chemie, p.vodnim nazvem Ust.edni knihovna chemickych kateder,
koordinuje aktivity p.islu.nych katedralnich knihoven pro analytickou chemii, pro
anorganickou a organickou chemii, pro biochemii, pro didaktiku chemie, pro fyzikalni
a makromolekularni chemii. Katedralni knihovny jsou sou.asti ust.edni knihovny.
Knihovni fond je zam..eny na chemii v cele .i.i tohoto oboru a diky delce existence
Chemickeho ustavu je r.znorody i co do zdroj. akvizice. V knihovnim fondu se naleza
v sou.asne dob. necelych 73 tisic svazk., jak .asopis. . serial., tak monografii. Mezi n. se
po.itaji u.ebnice, skripta, slovniky, encyklopedie a vysoko.kolske kvalifika.ni prace od
r. 1964 do sou.asnosti: diplomove, diserta.ni aj.. Tyto prace jsou umist.ne p.eva.n. p.imo
v Oborove knihovn. chemie.
Z historickych, prostorovych a praktickych d.vod. je .ast monografii rozmist.na p.imo na
jednotlivych katedrach.
V 80. letech 20. stoleti se na fakult. konaly kursy UNESCO, co. fakult. p.ineslo i dal.i
devizove prost.edky. Mo.nost nakupu zahrani.ni literatury vedla k zalo.eni tzv. knihovny
UNESCO. Po r. 1989 p.e.ly tyto fondy na katedry, zejmena na katedru fyzikalni chemie.
Ve fondu knihovny nalezneme n.ktere .asopisecke ucelene .ady, sahajici a. do 19. stoleti.
Dale je k dispozici ti.t.ne Chemical Abstracts (1920-1997) a kompendium Beilstein.
K ob.ma zmi.ovanym databazim je v sou.asnosti p.istup elektronicky.
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu Oborove knihovny chemie k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 72 713 Po.et registrovanych vyp.j.ek 6 592
v tom: knihy a periodika 57 575 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 497
ostatni dokumenty 15 138 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 713 Celkovy po.et zam.stnanc. 5
v tom: knihy a periodika 462 v tom: se vzd.lanim V. 4
ostatni dokumenty 251 se vzd.lanim S. 1
Ubytky knihovnich jednotek za rok 260 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 3,3
Po.et titul. odebiranych periodik 63 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 23
Zaregistrovani u.ivatele 2 040 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 28 215
20
2.3.5. Knihovna Ustavu pro .ivotni prost.edi
Vyuka a vyzkum v oblasti ochrany .ivotniho prost.edi je pom.rn. mladou v.deckou
disciplinou. Historie vzniku Ustavu pro .ivotni prost.edi se datuje do druhe poloviny 70. let
20 stoleti, kdy byl v roce 1977 tehdej.im ministerstvem .kolstvi ustaven prvni p.tilety
vzd.lavaci program tykajici se .ivotniho prost.edi v .eskoslovensku. V roce 1981 byla
zalo.ena Katedra ochrany p.irody a krajinne ekologie a v roce 1982 ukon.ili studia prvni
absolventi vy.e jmenovaneho programu. V roce 1985 byla katedra akreditovana pro
vzd.lavani postgradualnich student. v oboru ekologie. V roce 1990 dochazi ke zm.n. jmena
a struktury katedry. V roce 1991 vznika Ustav pro .ivotni prost.edi. Ustav poskytuje
vysoko.kolske vzd.lani bakala.ske, magisterske a doktorandske urovn.. V sou.asne dob.
ustav spolupracuje s celou .adou univerzitnich pracovi.., ustav. Akademie v.d .R i se
zahrani.nimi institucemi, zejmena prost.ednictvim spole.nych projekt. a v ramci
diplomovych a diserta.nich temat.
Knihovna U.P byla zalo.ena v roce 1991 sou.asn. s vznikem ustavu. P.vodnim zakladem
jejiho knihovniho fondu byly publikace p.evzate z ostatnich oborovych knihoven P.F UK
s tematikou tykajici se .ivotniho prost.edi a jeho ochrany, ekologie, ochrany ovzdu.i a vody,
ochrany p.irody, odpad. a aplikace GIS (geografickych informa.nich system.). V sou.asne
dob. ma knihovna tem.. 10 000 knihovnich jednotek. .ada z nich je ziskana vym.nnou
s .eskymi i zahrani.nimi partnerskymi institucemi. Knihovna rozesila .asopis Acta
Universitatis Carolinae . Environmentalica. Dopl.ovani knihovniho fondu se sna.i podchytit
ve.kerou .eskou produkci s tematikou ochrany .ivotniho prost.edi a ekologie.
Knihovna U.P byla prvni knihovnou na fakult., kde byla zahajena automatizace knihovnich
proces.. M.la knihovni system pro po.ita.ove zpracovani bibliografickych zaznam.. Jednalo
se v te dob. o lokalni system ISIS, ktery m.l jak prost.edi pro vytva.eni bibliografickych
zaznam. tak i pro vyhledavani publikaci u.ivateli. Bibliograficke zaznamy knihovny U.P
byly z lokalniho systemu ISIS p.evedeny v roce 1998 do nov. instalovaneho knihovnickeho
systemu ALEPH 300 a tvo.ily tak prvopo.atek nove databaze spole.ne pro P.F. Knihovna
U.P ma zkatalogizovan cely fond, knihovnice katalogizuji pouze nove p.ir.stky. V knihovn.
byla na p.elomu let 2005/2006 provedena kompletni revize knihovniho fondu.
V roce 2005 byly pro knihovnu U.P ziskany finance na projekt zavedeni radiofrekven.ni
technologie ochrany knihovniho fondu (RFID).
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu knihovny U.P k 31.12.2006:
Knihovni fond Vyp.j.ni slu.by
Po.et knihovnich jednotek celkem 9 987 Po.et registrovanych vyp.j.ek 3 716
v tom: knihy a periodika 8 235 Meziknih. vyp.j.ni slu.ba 143
ostatni dokumenty 1 752 Zam.stnanci
P.ir.stky za rok 384 Celkovy po.et zam.stnanc. 2
v tom: knihy a periodika 319 v tom: se vzd.lanim V. 1
ostatni dokumenty 65 se vzd.lanim S. 1
Ubytky knihovnich jednotek za rok 0 Celk. po.et p.epo.teny na prac. uvazky 2
Po.et titul. odebiranych periodik 110 Dal.i udaje
U.ivatele Po.et mist ve studovnach 18
Zaregistrovani u.ivatele 1 486 Po.et knih. jednotek ve volnem vyb.ru 1 672
21
2.3.6. St.edisko v.deckych informaci
Historie St.ediska v.deckych informaci (dale SVI) nesaha do p.ili. vzdalene minulosti. V 70.
a 80. letech 20. stoleti vznikala st.ediska pop.. ustavy v.deckych informaci ve velkem
mno.stvi v.t.ich i men.ich instituci.
P.irodov.decka fakulta nem.la z prostorovych d.vod. mo.nost vybudovat ust.edni knihovnu.
Knihovni fondy fakulty byly rozmist.ny v dil.ich knihovnach v p.ti budovach fakulty podle
obor. tak, aby organiza.n. i funk.n. uspokojovaly pot.eby jednotlivych obor. fakulty.
Z Organiza.niho .adu knihovny P.irodov.decke fakulty UK v Praze z roku 1976 vyplyva, .e
dil.i knihovny tvo.ily jeden celek jednotn. .izeny . Knihovnu P.irodov.decke fakulty UK
v Praze. Sou.asti knihovny byly .itarny, p.iru.ky a dal.i za.izeni souvisejici s .innosti
knihovny (4).
Knihovna P.F m.la v 70. letech jeden spole.ny rozpo.et a spole.nou vedouci knihovnici
fakultni knihovny. Vedouci knihovny odpovidala za personalni a platove zale.itosti, .idila
praci vedoucich knihovnic oborovych knihoven, stanovovala ukoly jejich pracovnik.m,
navrhovala plany rozvoje .innosti knihovny a sledovala praci dil.ich knihoven z metodickeho
hlediska. Dil.i knihovny pak provad.ly nakup literatury samy na zaklad. po.adavk.
pracovnik. sve sekce.
Na po.atku 90. let 20. stoleti do.lo k reorganizaci, kdy knihovny p.e.ly pod sva odborna
pracovi.t. . sekce. Od te doby sekce zaji..uji chod knihoven samy, a to jak personaln., tak
finan.n.. Decentralizace a financovani p.imo sekcemi .aste.n. ovlivnilo rozvoj knihoven.
Materialove vybaveni knihoven i vybaveni modernimi technologiemi bylo na rozdilne urovni.
Vznikly te. rozdily ve zp.sobu odm..ovani pracovni sily v oborovych knihovnach.
Rozvoj knihovnictvi s sebou p.inesl nutnost modernizace, zavedeni automatizace do
knihovnicke prace a pot.ebu koordinovane spoluprace knihoven ve v.ech oblastech, zejmena
v aplikaci novych technologii. V roce 1995 vedeni fakulty prozirav. rozhodlo o nakupu
automatizovaneho knihovniho systemu ALEPH, a to p.esto, .e se na jinych fakultach
pou.ival system TINLIB. Pro spravu systemu byla v roce 1996 p.ijata systemova knihovnice,
ktera sou.asn. metodicky .idila oborove knihovny. Bylo z.izeno samostatne pracovi.t. .
St.edisko v.deckych informaci. Geologicka sekce pro tyto u.ely poskytla mistnost, je. byla
p.vodn. sou.asti Geologicke knihovny. Nar.st knihovnicko-informa.nich .innosti a hlavn.
nar.st poskytovanych elektronickych slu.eb vedl k roz.i.eni po.tu pracovnich mist.
SVI se stalo centralnim v.decko-informa.nim pracovi.t.m, ktere v souvislosti se sou.asnym
trendem p.esunu t..i.t. informa.nich slu.eb sm.rem k elektronickym informa.nim slu.bam
p.edev.im zaji..uje a obsluhuje elektronicke fakultni informa.ni zdroje. V dal.ich svych
.innostech koordinuje spolupraci knihoven, komunikaci a reprezentaci knihoven navenek
fakulty.
Dal.im ze zakladnich ukol. SVI je podchyceni publika.ni aktivity internich pracovnik.
fakulty. Publika.ni .innost je jednou ze zakladnich priorit fakulty. Ke shroma..ovani
zaznam. publikaci pracovnik. fakulty byla v roce 2004 vyvinuta webova aplikace, ktera je
neustale zdokonalovana s cilem poskytnou u.ivatel.m co nejv.t.i komfort. O sb.ru
publika.ni .innosti bli.e informuje kapitola 3.12.
V ni.e uvedene tabulce jsou shroma.d.ny statisticke udaje o knihovnach a celkovem
fakultnim knihovnim fondu z let 1998 a. 2006.
Udaje z p.edchozich let nejsou k dispozici. Pro zajimavost uvadime dostupny udaj o velikosti
knihovniho fondu fakulty z roku 1994: Knihovny P.F UK m.ly tehdy celkem 526 940
knihovnich jednotek (knihy a periodika) s ro.nim p.ir.stkem 4 200 kus..
22
Vybrane statisticke udaje z ro.niho vykazu knihoven P.F UK z let 1998 a. 2006
Knihovni fond / rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Po.et knihovnich jednotek 602948 606449 609140 602909 605981 609840 629012 631974 629639
v tom: knihy a periodika 508597 511692 520590 513380 515967 519362 537915 539974 535351
ostatni dokumenty 82960 94757 88550 89529 90014 90478 91058 92000 94288
P.ir.stky za rok 5627 5492 5453 5414 4189 4578 4965 4629 5300
v tom: knihy a periodika 5292 5086 4704 4435 3724 4114 4346 4050 4017
ostatni dokumenty 335 406 749 979 465 464 619 579 1283
Ubytky knih. jednotek za rok 3582 1991 2060 11645 1137 719 1613 603 10655
Po.et titul. odebir. periodik 1198 1241 1246 1276 1297 1347 1347 1535 1324
Zaregistrovani u.ivatele *1) ------ 9847 10034 10477 11370 11402 11764 8900 9000
Pozn. *1) po.et u.ivatel. nelze jednozna.n. stanovit z po.t. registrovanych v jednotlivych knihovnach, .tena.i
se p.ekryvaji.
2.3.7. Knihovna a .itarna .asopis. z oblasti informa.nich technologii
V pojednani o fakultnich knihovnach nelze opominout Knihovnu a .itarnu .asopis. z oblasti
informa.nich technologii (dale IT).
Na za.atku devadesatych let se za.aly nakupovat knihy a .asopisy z oblasti IT jako zdroj
novych informaci. Knihovna slou.ila ke studiu a dal.imu vzd.lavani pracovnik. Technicke
skupiny UAMVT. Ka.dym rokem se knihovna rozrostla o nove knihy, p.ipadn. .asopisy
a v roce 1997 byla knihovna zp.istupn.na fakultni ve.ejnosti.
V sou.asne dob. knihovna obsahuje 501 titul.. N.ktere knihy maji jako p.ilohu CD nebo
DVD. .itarna .asopis. disponuje nyni 13 tituly .asopis. z r.znych oblasti IT (hardware,
software, po.ita.ove sit., bezpe.nost, atd.). Knihy a .asopisy jsou ur.eny ke studiu pouze
v prostorach Centra informa.nich technologii, nelze si je vyp.j.it absen.n.. Provozni doba
knihovny a seznamy knih .azene abecedn. nebo podle oblasti jsou pro u.ivatele zve.ejn.ny
na Intranetu v.etn. seznamu .asopis..
23
3. Sou.asnost knihoven P.irodov.decke fakulty
3.1. Knihovnicka pyramida
Studium v.decke literatury, v.decky vyzkum a nasledne v.decke publikovani by jedno bez
druheho nemohlo existovat. V.decke informace jsou impulsem k dal.imu rozvoji v.dy. V.dci
tvo.i v.decke informace a sou.asn. jsou sami u.ivateli v.deckych informaci. Pokrok ve v.d.
je podmin.n zvy.enou samostatnou aktivni p.ipravou a zvy.enym studiem publikovanych
v.deckych poznatk.. Kvalita vyzkumu je tak jednozna.n. zavisla na dostupnosti relevantnich
informa.nich zdroj..
V teto souvislosti lze knihovny a jejich slu.by znazornit grafickou formou pyramidy (viz
obrazek ni.e). Jednotlive kameny pyramidy lze uspo.adat rozli.nymi zp.soby. Zvolili jsme
takove uspo.adani, kde zakladnu tvo.i vstupni prvky knihovnickych proces. (knihovni fond,
elektronicke informa.ni zdroje, personal knihoven, aj.). Jednotliva poschodi pyramidy
postupuji vzh.ru p.es slu.by a softwarove vybaveni ke spolupraci s univerzitnimi
a celonarodnimi pracovi.ti. Vrcholem pyramidy je cil knihovnickych proces. - spokojeny
u.ivatel.
Knihovnicka pyramida
na. cil .
spokojeny
u.ivatel
spoluprace
s jinymi
institucemi
v bibliografickych
oblastech
spoluprace
v oblasti
elektronickych
informa.nich
zdroj.
knihovni
system ALEPH
technicke
vybaveni
knihoven
evidence
publika.nich
aktivit
Bibliografickoinforma.ni
a re.er.ni slu.by
vyp.j.ni
slu.by
elektronicke
informa.ni
slu.by
propaga.ni,
referen.ni
a poradenske
slu.by
knihovni fond elektronicke
informa.ni
zdroje
pracovnici
knihoven a SVI
vysoko.kolske
prace
v knihovnach
plocha knihoven
V dal.im textu jsou bli.e podany informace, ktere se tykaji jednotlivych stavebnich prvk.
pyramidy v konkretnich podminkach pro P.F UK.
3.2. Knihovni fond
Ve fakultnich knihovnach se dle jejich prostorovych mo.nosti roz.i.ily tzv. "otev.ene fondy"
s cilem zvy.eni dostupnosti literatury. Roz.i.il se po.et studijnich mist. V.ude se vyrazn.
zvy.il po.et u.ivatelskych po.ita.. d.le.itych hlavn. pro vyhledavani v on-line katalogu a
24
v elektronickych databazich. V n.kterych knihovnach knihovni po.ita.e supluji nedostate.ny
po.et mist pro internetove p.ipojeni student. na fakult..
Se vzr.stajicim mno.stvim publikaci nar.stal problem skladovych prostor, kam by se
p.esunul star.i men. pou.ivany knihovni fond. Byly zp.istupn.ny knihovni sklady
v budovach samotne P.irodov.decke fakulty UK. V pr.b.hu let byly rekonstruovany a z v.t.i
miry vybaveny pojizdnymi regaly. Mimo tyto sklady byl fakultnim knihovnam dan
k dispozici omezeny prostor v depozita.i v objektu UK v Le.ticich u P.ibrami, ktery spravuje
Sprava budov RUK. Prostory ur.ene pro P.F v.ak nejsou dostate.n. velke pro v.echny
knihovny. Jejich vyu.ivani mimo jine s sebou nese jista omezeni . pom.rn. velka vzdalenost
od Prahy a tim .men.i pohotovostg ulo.ene literatury v tomto depozita.i.
Primarni informa.ni zdroje (knihy, periodika, vysoko.kolske prace apod.) p.ina.eji p.vodni
informace, zachycuji vlastni poznatky a zku.enosti. Jejich dostupnost zavisi na jejich
uspo.adani v knihovnach a hlavn. na existenci a kvalit. sekundarnich informa.nich zdroj..
Za sekundarni zdroje jsou pova.ovany r.zne soupisy, katalogy apod., kde se daji vyhledat
informace o existenci a umist.ni - lokaci - primarnich informa.nich zdroj.. Zakladni
sekundarni informa.ni prameny jsou katalogy knihoven, v sou.asne dob. hlavn. budovany
elektronicky katalog.
Do knihovniho fondu se .adi:
- monograficke publikace,
- .asopisecky fond,
- ostatni dokumenty, kam za.azujeme CD, DVD, mapy, rukopisy apod.
Zvla.tni kategorii rukopis. ve vysoko.kolske knihovn. tvo.i vysoko.kolske prace -
bakala.ske, diplomove, diserta.ni apod.
O vysoko.kolskych pracich v knihovnach P.F z historickeho hlediska podrobn. pojednava
kapitola 2.2.2. Vzr.stajici mno.stvi t.chto praci na mnohych pracovi.tich p.ina.i problem
s jejich archivaci. Jednou z cest by mohla byt v budoucnu nahrada ti.t.nych praci pouze jejich
elektronickou verzi dostupnou v databazi vysoko.kolskych praci. Je v.ak t.eba dokonala
legislativni p.iprava tohoto procesu v.etn. zaji.t.ni archivace.
Po.ty vysoko.kolskych praci v jednotlivych knihovnach P.F jsou uvedeny v tabulce:
Sigla Vysoko.kolske prace v knihovnach Po.et k 31.12.2006
ABD012 Oborova knihovna chemie 4441
ABD013 Geologicka knihovna 4100
ABD043 Knihovna antropologie 714
ABD044 Knihovna botaniky 2239
ABD045 Knihovna fyziologie rostlin 1722
ABD046 Knihovna zoologie 2796
ABD063 Geograficka knihovna 2424
ABD067 Knihovna filosofie 30
ABD157 Knihovna Ustavu pro .ivotni prost.edi 1498
Knihovna didaktiky biologie 261
3.3. Elektronicke informa.ni zdroje
P.elom tisicileti znamena i pro knihovny p.evrat. Sou.asnym trendem v knihovnictvi je
p.esun zajmu od ti.t.nych publikaci k elektronickym informa.nim zdroj.m (dale EIZ).
25
Jedna z prvnich zminek o datovych kompaktnich CD discich pochazi z roku 1991. Na konci
90. let 20. stoleti byla zavedena prvni databaze v ramci UK . Current Contents Connect.
Nasledovaly dal.i. V.echny databaze byly zpo.atku nakupovany na nosi.ich CD a pozd.ji
DVD pro instalaci na lokalnich po.ita.ich. Byly podavany prvni grantove projekty a postupn.
dochazelo k roz.i.eni p.istup. k .ad. databazi online pro celou fakultu.
V pop.edi zajmu odbornik., v.dc. i student. jsou elektronicke odborne .asopisy s vysokym
impaktfaktorem, ktere jsou t..i.t.m informa.niho zaji.t.ni kvalitniho vyzkumu, dale
elektronicke databaze a v posledni dob. vzr.sta i po.et vydanych elektronickych odbornych
knih. Na rozdil od p.istupu jednoho .tena.e k ti.t.ne publikaci umo..uji sou.asny p.istup
mnoha u.ivatel. po siti. Vedle rychleho prohledavani je dal.i p.ednosti vzajemne
prolinkovani citovanych autor., d.l i informaci obsa.enych v publikaci.
U elektronickych knih i elektronickych periodik se v.t.inou jedna o soub..ne vydani ti.t.ne
a elektronicke podoby te.e publikace. V p.ipad. star.ich publikaci se jedna o digitalizovanou
formu ti.t.ne publikace. V men.i mi.e dochazi k vydavani pouze elektronickych verzi
odbornych titul., kdy dochazi k usporam finan.nim, .asovym a prostorovym.
V.t.ina dostupnych EIZ na fakult. pat.i mezi licencovane zdroje zakoupene v.t.inou
prost.ednictvim dodavatele od vydavatele. Vydavatel je sou.asn. poskytovatelem licence
zaru.uje odbornou kvalitu zp.istupn.nych EIZ. Vysoke kvalit. informaci ve v.deckych
.asopisech odpovida i jejich vysoka cena. Jednotlive sekce P.irodov.decke fakulty
vynakladaji na nakup EIZ ka.doro.n. vysoke finan.ni .astky.
P.itom v celkove .astce vynalo.ene na EIZ jsou zahrnuty vydaje za databaze, konsorcialni
poplatky, p.edplatne .ist. online titul., ale v n.kterych p.ipadech nebyva zahrnuta p.islu.na
.ast p.edplatnych titul., ktera se vztahuje k jejich elektronicke verzi v p.ipad., kdy se
sou.asn. kupuji ob. verze . ti.t.na i elektronicka.
Zaji.t.ni informa.niho zazemi je v.ak pouze d.le.itym p.edpokladem pro rozvoj v.deckeho
vyzkumu. Nic ne.ika o snaze samotnych u.ivatel. tyto informa.ni zdroje vyu.ivat ani o vy.i
vyu.ivani. K tomu je nezbytne posileni informa.ni gramotnosti u.ivatel.. Bereme-li v uvahu
vysoko.kolske prost.edi, pak kvalitni v.decke vysledky mohou p.inest ti vysoce odborn.
vzd.lani a usp..ni studenti, kte.i jsou dostate.n. vedeni k celo.ivotni pot.eb. pravidelneho
samostatneho sledovani odborne literatury, jejiho vyu.iti p.i studiu, v.decke praci i spravnem
psani odbornych text..
Online vyhledavani ve specializovanych odbornych databazich b..nym u.ivatelem je
typickym p.ikladem toho, .e vyhledavani relevantnich informa.nich zdroj. neni v .adnem
p.ipad. trivialni.
Jestli.e se b..ni u.ivatele dostanou k vyhledavani v.deckych poznatk., bez odborneho
vedeni v.t.inou vyu.ivaji vyhledava. Google, a pokud ji. n.kte.i odborne .lanky pot.ebuji a
vyhledavaji, p.evlada .asto nesystematicky p.istup. Toto si uv.domuji i vydavatele
odbornych databazi a poskytuji pr.b..n. vylep.ovane u.ivatelske slu.by ve webovem
prost.edi svych databazi . nap.. propojeni bibliografickych zaznam. k plnym text.m, tzv.
alerty - vystrahy nap.. o zp.istupn.ni noveho .isla titulu, .lanku na dane tema apod.. P.esto
nalezt pot.ebny plnotextovy .lanek byva ob.as sisyfovska prace.
Pracovnici SVI P.F v.nuji sve usili v p.ibli.eni elektronickych informa.nich zdroj.. Nabizeji
semina.e a .koleni pregradualnim i postgradualnim student.m, odbornym pracovnik.m
p.ipadn. i celym katedram, ktere o semina.e projevi zajem. Informa.ni semina.e na zcela
dobrovolne u.asti byly vyzkou.eny ji. v roce 2005. Tyto kurzy se setkaly s kladnym ohlasem
u.ivatel., a proto byla jejich nabidka pro rok 2006 roz.i.ena, zejmena na za.atku
akademickeho roku 2006/2007.
26
V roce 2006 bylo zorganizovano celkem 21 akci - semina.. a .koleni, na nich. se podileli
pracovnici St.ediska v.deckych informaci. V.t.inou se jednalo o .koleni p.imo u po.ita..
v po.ita.ove u.ebn.. Vedle 234 u.astnik. v.t.inou z .ad student. vy..ich ro.nik. bylo
pro.koleno 456 nastupujicich student. prvnich ro.nik. na uvodnich akcich po.adanych
fakultou v Po.i.i. V podzimnim semestru .kolniho roku 2006/2007 se poda.ilo, aby byl
vypsan nepovinn. volitelny kreditovany p.edm.t .Slu.by knihoven a informa.ni zdroje P.F
UK v praxig. V prvnim roce si p.edm.t zapsalo celkem 18 student.. Vedle problematiky
elektronickych informa.nich zdroj. byla naplni vyuky te. problematika bibliografickych
citaci a webovych prezentaci dopln.na praktickymi ukoly. Tabulka ni.e podava p.ehled
uskute.n.nych .koleni na P.F v roce 2006
Typ kurzu Po.et .koleni Po.et
u.astnik.
Jednorazove kurzy EIZ na P.FUK 15 157
Kurz pro studenty 1. ro.nik. 4 456
Specificke kurzy (.koleni na
konkretni databazi)
2 77
3.4. Plocha knihoven
Prostorove mo.nosti knihoven vzniklych v budovach P.irodov.decke fakulty byly pom.rn.
dosti snadno vy.erpany. Kde byla mo.nost, knihovny se diky rekonstrukcim roz.i.ovaly o
p.ilehle prostory, sk.in. na chodbach a p.ipadne depozita.e, ktere vznikaly v.t.inou
p.ebudovanim mistnosti v suterenu. Dokonce byl v letech 1996-1997 vyu.it rekonstruovany
prostor byvale kotelny v budov. Albertov .. 6, kde navic p.epa.enim prostoru do dvou pater
vznikl depozita. Geologicke i Geograficke knihovny. Mnohe knihovny pro.ly postupn.
n.kolika rekonstrukcemi a roz.i.ovanim a. o n.kolik depozita... Ka.da rekonstrukce s sebou
nese zvy.enou namahu na personal, p.ipadn. brigadniky a studenty p.i p.ena.eni mnoha set
kilogram. knih.
sigla knihovna plocha v m2 police bm
ABD012 Oborova knihovna chemie 386,3 2482,5
ABD013 Geologicka knihovna 389,5 4766,0
ABD043 Knihovna antropologie 47,6 211,0
ABD044 Knihovna botaniky 249,1 1609,1
ABD045 Knihovna fyziologie rostlin 137,0 1196,7
ABD046 Knihovna zoologie 347,6 1149,1
ABD063 Geograficka knihovna
ABD067 Knihovna filosofie 32,5 186,9
ABD068 SVI 22,7 5,0
ABD157 Knihovna Ustavu pro .ivotni prost.edi 75 273,5
celkem 1687,3 11879,8
3.5. Technicke vybaveni knihoven a ochrana knihovniho fondu
V p.eva.ne v.t.in. knihoven a studoven je a. na vyjimky k dispozici Wifi si.. Technicke
vybaveni knihoven financuji jednotlive sekce. Po.ita.e musi minimaln. spl.ovat naroky,
ktere na n. klade knihovnicky software. O softwarove vybaveni knihoven s vyjimkou
Oborove knihovny chemie se stara pracovnik technicke skupiny CIT.
27
Technicke vybaveni knihoven a SVI
CHE 4 po.ita.e pro knihovnice, v.echny propojene s tiskarnou, jeden se skenerem
ABD012 6 po.ita.. pro studenty, 1 multifunk.ni kopirka, 1 inkoustova tiskarna
GLG 5 po.ita.. pro knihovnice, .ty.i s mo.nosti tisku, jeden i skenovani
ABD013 2 po.ita.e pro studenty, kopirka
ANT 1 po.ita. s inkoustovou tiskarnou pro knihovnici
ABD043
BOT 2 po.ita.e pro knihovnice s inkoustovou tiskarnou
3 po.ita.e pro studenty s laserovou tiskarnou a multifunk.ni kopirkou - mo.nost skenovani
ABD044 (spravuje katedra)
FZR 2 po.ita.e pro knihovnice, inkoustova a laserova tiskarna
ABD045 1 po.ita. pro studenty
ZOO 3 po.ita.e pro knihovni praci, 2 z nich vybavene laserovymi tiskarnami Mo.nost skenovani
pro studenty 1 po.ita. pro vyhledavani v katalogu, cca 20 po.ita.. propojenych s laser. tiskarnou
ABD046 (spravuje a vlastni sekce)
GGR 8 po.ita.. pro knihovni praci s mo.nosti tisku, n.ktere s mo.nosti skenovani
ABD063 8 po.ita.. k dispozici student.m, kopirka, skener
FIL 1 po.ita. pro knihovnika
ABD067 4 po.ita.e pro studenty (poskytuje katedra)
U.P 2 po.ita.e pro knihovnice, sdilena inkoustova tiskarna
ABD157 4 po.ita.e pro studenty, mo.nost tisku na jednom z nich lokaln.
SVI 3 po.ita.e pro knihovni praci, kni.ni skener .ernobily, stolni skener, tiskarna laserova, inkoustova
ABD168
Diky financim z projektu FRV. byla v roce 2000 ve t.ech knihovnach (geograficke,
geologicke a chemicke) zavedena elektromagneticka ochrana fondu.
V roce 2005 byly ziskany finance na zavedeni radiofrekven.ni ochrany knihovniho fondu
(RFID) do Knihovny U.P a Knihovny zoologie. Tato technologie umo..uje snadn.j.i
identifikaci a sledovani knihy diky ulo.eni informace do .ipu, ktery je nalepen v knize,
a celkov. tak zjednodu.enou manipulaci s knihovnim fondem.
3.6. Vyp.j.ni slu.by
Knihovny zp.istup.uji knihovni dokumenty z vlastniho knihovniho fondu:
- prezen.n. v prostorach knihoven . tzv. prezen.ni vyp.j.kou,
- absen.n. mimo prostory knihoven . tzv. absen.ni vyp.j.kou.
Registrovanym u.ivatel.m umo..uji vyp.j.ku prost.ednictvim meziknihovni vyp.j.ni slu.by
(MVS) nebo mezinarodni meziknihovni vyp.j.ni slu.by (MMVS) z jine knihovny v .R .i
v zahrani.i.
Naopak samy zp.istup.uji knihovni dokumenty z vlastnich fond. prost.ednictvim
meziknihovni vyp.j.ni slu.by jinym knihovnam, institucim, pop.. pravnickym osobam.
U.ivatel si dokumenty vyhledava
a) v elektronickem katalogu (i ze vzdalenych mist po siti),
b) listkovem katalogu v knihovn.,
c) p.imo ve volnem vyb.ru v knihovn..
Konkretni podminky p.j.ovani jsou stanoveny Vyp.j.nim .adem P.F UK.
28
3.7. Bibliograficke a re.er.ni slu.by
Re.er.e p.edstavuje jednak proces vyhledavani dokument. jako zdroj. informaci ke
hledanemu tematu, jednak te. vysledek tohoto vyhledavani. Na zvolene re.er.ni strategii
zavisi relevantnost vyhledanych informa.nich zdroj..
Na internetu u.ivatel najde obrovske mno.stvi dostupnych informaci. Ne v.echny poznatky
na internetu v.ak pochazeji z d.v.ryhodnych zdroj., nemusi byt v.decky ov..ene nebo
nalezene zdroje nejsou dostate.n. relevantni. Zvla.t., kdy. u.ivatel k vyhledavani pou.ije
pouze Google nebo podobny vyhledava., misto aby vyu.il v.decke informa.ni online
databaze dostupne na P.F.
Mnohdy si u.ivatele neumi sami zvolit vhodnou strategii a neumi si sami re.er.i provest.
Mohou se v tom p.ipad. obratit na pracovniky knihoven, ktere jim tyto re.er.ni slu.by radi
poskytnou.
Internim u.ivatel.m jsou re.er.ni slu.by v knihovnach poskytovany v podob. metodicke
pomoci, aby si u.ivatel mohl sam vytvo.it pot.ebnou re.er.i p.imo a aby se nau.il s novymi
zdroji efektivn. pracovat. To mu zaji..uje krat.i dobu zpracovani a vy..i relevanci
nalezenych informaci.
Pro pedagogicke a v.decke pracovniky P.F knihovnici poskytuji re.er.ni slu.by te. ve form.
metodicke pomoci. V p.ipad. nutnosti v.ak knihovnici provad.ji po.adovane re.er.ni slu.by
ve form. klasickych i automatizovanych re.er.i z domacich i zahrani.nich bazi dat. P.itom
postupuji tak, aby byl zaji.t.n plynuly chod b..neho provozu knihovny.
Externi u.ivatele mohou o re.er.ni slu.by po.adat individualn.. Pracovnici knihoven mohou
externim u.ivatel.m vyhov.t pouze v p.ipad., .e re.er.ni slu.by nenaru.i plynuly chod
b..neho provozu knihovny.
3.8. Elektronicke informa.ni slu.by
Mimo vytva.eni a zp.istup.ovani elektronickeho katalogu (bli.e viz kapitola 3.11.) knihovny
poskytuji nasledujici typy elektronickych slu.eb:
ś elektronicka komunikace s u.ivateli,
ś elektronicke dodavani dokument. v knihovnach vybavenych skenerem v souladu
s autorskym zakonem,
ś zaji.t.ni p.istupu k elektronickym informa.nim zdroj.m dostupnym pro P.F UK online na
Internetu, p.ipadn. na pevnych discich nebo kompaktnich mediich (CD-ROM apod.),
ś dal.i informace a slu.by dostupne prost.ednictvim webovych stranek knihoven P.F
v .eskem i anglickem jazyce. Vychozi stranka je http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO. Vedou k ni
odkazy z intranetu i extranetu fakulty. Na teto uvodni strance je k dispozici naviga.ni li.ta
s odkazy na jednotlive skupiny informaci a informa.ni slu.by, jako nap..:
1. Aktualni informace o knihovnich aktivitach, novych slu.bach a EIZ, zku.ebnich
p.istupech atd.
2. Podrobne udaje o knihovnach - kontaktni informace, oteviraci hodiny knihoven apod.
3. Centralni seznamy .asopis. dostupnych na P.F v ti.t.ne i elektronicke form..
Seznamy ti.t.nych .asopis. jsou aktualizovany pracovniky jednotlivych knihoven.
P.istup k elektronickym titul.m je aktualizovan pracovniky SVI. Za nejupln.j.i
databazi p.istup. k plnotextovym titul.m byla zvolena databaze EZB - Elektronische
Zeitschriftenbibliothek (Electronic Journals Library), .esky Elektronicka knihovna
.asopis. - projekt Univerzitni knihovny v n.meckem Regensburgu. Jde o jakysi
29
souborny katalog - databazi v.ech elektronickych verzi odbornych .asopis., ktere na
sv.t. existuji. Dostupnost konkretnich titul. je ozna.ena ikonickym semaforkem
(.erveny . nep.istupny titul, .luty . licencovane pro P.F UK, zeleny . voln.
dostupny).
4. Seznamy elektronickych databazi v.etn. statistik o jejich vyu.ivani a podrobneho
schematickeho navodu k vyhledavani plnych text..
5. P.istup do databaze pro sb.r publika.ni .innosti v.etn. interaktivniho vyhledavani.
6. P.istup k online katalog.m P.F a dal.ich v.deckych instituci.
7. P.istup k dosud digitalizovanym starym tisk.m umist.nym v knihovnach P.F .
8. P.istup k mnoha dal.im u.ite.nym informacim tykajicich se studia (nap.. projekt
bibliograficke citace, formula. pro odevzdavani elektronickych vysoko.kolskych praci
. prozatim testovaci faze) nebo informace tykajici se .innosti knihovnik. atd.
3.9. Propaga.ni slu.by, referen.ni a poradenske slu.by, reprograficke
slu.by
Propaga.ni slu.by
Stavajici nebo nove informa.ni zdroje, a p.ipadne zku.ebni p.istupy jsou propagovany
na webove strance knihoven P.F v oddilu Aktuality, na Intranetu nebo v SISu
(Studentskem informa.nim systemu).
V knihovnach jsou umist.ny informa.ni letaky o elektronickych informa.nich
zdrojich nebo letaky s navody pro praci s nimi, pop.. letaky o knihovnickoinforma.nich
slu.bach apod.
Referen.ni a poradenske slu.by
Knihovnici a informa.ni pracovnici poskytuji konzulta.ni a poradenskou slu.bu pro fakultni
u.ivatele i odbornou ve.ejnost. Podavaji informace o katalozich, knihovnich fondech,
elektronickych informa.nich zdrojich ustn., telefonicky a elektronickou po.tou.
Probihaji .koleni a semina.e, zvla.t. na za.atku akademickeho roku.
Pracovnici knihovny jsou p.ipraveni poradit jak pracovat s vyhledavacim aparatem knihovny
(automatizovanym knihovnim katalogem, databazemi), jak se v knihovn. orientovat, p.ipadn.
jak dale postupovat. V ramci referen.nich slu.eb u.ivatel ziska informaci o dal.ich
informa.nich pracovi.tich, ktere mu mohou byt prosp..ne, a jine u.ite.ne informace.
V referen.ni p.iru.ni knihovn. jsou k dispozici adresa.e, telefonni seznamy apod.
Reprograficke slu.by
Knihovny poskytuji podle mo.nosti sveho vybaveni reprograficke slu.by dle platnych
p.edpis. o autorskem pravu. Ceny t.chto slu.eb jsou stanoveny Cenikem poplatk.
a placenych slu.eb, ktery je sou.asti Vyp.j.niho .adu.
3.10. ALEPH jako nastroj zpracovani knihovniho fondu
3.10.1. Automatizace knihovnich proces. na P.F
Rychlou transformaci knihoven a automatizaci knihovnich proces. umo.nilo vlastn. teprve
zavedeni vypo.etni techniky a p.ipojeni knihovnich po.ita.. k Internetu. Automatizovany
knihovni system je aplika.ni software provozniho typu, ur.eny k automatizaci proces.
realizovanych v knihovn.. Obvykle ma modularni strukturu; typicke moduly jsou akvizice,
30
katalogizace, OPAC, vyp.j.ky a MVS, sprava serial.. Zpravidla obsahuje i nastroje pro
zapojeni do sit. knihoven a pro komunikaci s externimi zdroji (9). Lokalni po.ita.ove
knihovni systemy umo..uji p.echod od p.vodnich listkovych katalog. k elektronickym
online katalog.m, ktere zvy.uji dostupnost a kvalitu sekundarnich informa.nich zdroj.
a pohodln.j.i vyhledavani informaci. U.ivatel si snadno zjisti, zda a kde je ur.ity primarni
dokument k dispozici v p.ipad., .e je p.islu.na informace do tohoto systemu vlo.ena
knihovniky. Tuto informaci p.edstavuje vytvo.eny bibliograficky zaznam . kniha je tzv.
zkatalogizovana.
V po.atcich automatizace na P.F probihala na lokalni urovni. Knihovna Ustavu pro .ivotni
prost.edi byla prvni knihovnou na fakult., ktera m.la knihovni system pro po.ita.ove
zpracovani bibliografickych zaznam.. Jednalo se o lokalni knihovni system ISIS.
P.evratem v modernizaci knihoven P.F bylo jejich zapojeni do sit. prost.ednictvim
automatizovaneho knihovniho systemu ALEPH. Od roku 1998 byl v knihovnach pou.ivan
izraelsky system ALEPH ve verzi dnes ozna.ovane jako 300. System v te dob. umo..oval
ukladani dat ve struktu.e, ktera byla dilem tv.rce systemu, firmy Ex Libris. Byl provozovan
na serverech pod opera.nim systemem Unix, ale u.ivatele museli na osobnich po.ita.ich
pou.ivat rozhrani DOS, tak.e k zadavani p.ikaz. bylo pot.eba ovladnout celkem slo.ity
system p.ikaz.. Webove rozhrani pro .tena.e bylo rozvijeno a. druhotn. ve druhe polovin.
90. let.
Na zaklad. teto spole.ne technologie, dostupne po siti, bylo mo.no zahajit automatizaci
a sjednotit knihovnicke .innosti oborovych knihoven. Knihovny byly vybaveny vypo.etni
technikou a .te.kami .arovych kod.. V.echny knihovnice a knihovnici byli vy.koleni pro
praci v knihovnim systemu. Postupn. dochazelo k implementaci jednotlivych modul.
ALEPHu.
Zpo.atku za.aly pod timto systemem pracovat v.t.i oborove knihovny, z men.ich knihoven
to byla Knihovna U.P. P.istoupily k postupne retrokatalogizaci svych fond. podle platnych
anglo-americkych katalogiza.nich pravidel. Bibliograficke zaznamy knihovny U.P byly
z lokalniho systemu ISIS p.evedeny do ALEPHu 300 a tvo.ily tak prvopo.atek nove databaze
spole.ne pro P.F.
Od za.atku roku 2003 za.al byt na P.F UK p.ipravovan p.echod na kvalitativn. vy..i verzi,
ALEPH 500, ktery s uskute.nil na za.atku roku 2004. Hlavni rozdily mezi programy ALEPH
300 a ALEPH 500 jsou, .e verze ALEPH 500 pracuje v architektu.e klient-server
a u.ivatelske rozhrani je pln. graficke jak pro knihovniky, tak pro .tena.e, kte.i pou.ivaji
vyhradn. webove rozhrani. Diky tomu je ovladani systemu my.i mnemotechnicke, a tudi. je
mnohem snaz.i. K ukladani dat na serveru se pou.iva standardni databazovy system Oracle,
ktery sprav. systemu umo..uje lep.i p.istup k dat.m. Postupn. byla do v.ech sou.asti
systemu zavedena znakova sada Unicode (na misto verze UTF-8), tak.e u. neni problem se
zadavanim a zobrazovanim znak., ktere nejsou sou.asti znakove sady CP 1250, ktera je
pou.ivana na osobnich po.ita.ich pod opera.nim systemem Windows.
Na podzim 2004 se data P.F UK po konverzi do formatu MARC 21 stala sou.asti Centralniho
katalogu UK. Jako takove mohou byt udaje o fondech jejich knihoven diky protokolu Z39.50
vyu.ivany dal.imi knihovnami. V te dob. byly do systemu p.ipojeny n.ktere men.i knihovny
P.F UK - Knihovna filosofie a Knihovna antropologie. Na chemii se v roce 2006 p.istoupilo
ke zpracovani knihovniho fondu katedralnich knihoven, ale postup je pom.rn. pomaly a dal.i
katedralni knihovny na zavedeni svych fond. do systemu teprve .ekaji.
Konverze byvaji provazeny za.kolenim v.ech knihovnik. do nove verze. V sou.asne dob. se
pracuje ve verzi 16 a je o.ekavan p.echod na verzi 18.
31
K Centralnimu katalogu postupn. p.istupovaly a dosud p.istupuji knihovni katalogy dal.ich
fakult Univerzity Karlovy, ktere musi byt navic konvertovany z automatizovaneho
knihovniho systemu TINLIB.
3.10.2. Katalogizace
V pr.b.hu n.kolika let se poda.ilo sjednotit katalogiza.ni .innosti nejen na urovni P.F, ale
dale se postupn. sjednocuji i na urovni UK, a to v zavislosti na katalogiza.ni politice Narodni
knihovny .R a na spole.nych postupech stanovenych v ramci knihoven UK. Do Centralniho
katalogu p.ispivaji jednak knihovny P.F jednak i knihovny jinych fakult. Proto je t.eba p.ed
vypracovanim noveho zaznamu mit neustale na mysli kontrolu v..i databazi ji. vytvo.enych
bibliografickych zaznam., aby nedo.lo k vytva.eni duplicit.
Z po.atku se katalogizovaly p.eva.n. monografie, postupn. n.ktere knihovny za.aly
zpracovavat i periodicke publikace . serialy. Serialy v.ak nejsou dosud zpracovany ve v.ech
knihovnach.
Podminkou pro automatizovane p.j.ovani prost.ednictvim vyp.j.niho modulu je, aby
publikace m.ly v knihovnim systemu sv.j bibliograficky zaznam a aby knihovni jednotky
byly ozna.eny vlepenym .arovym kodem. .arovy kod musi byt sejmut .te.kou .arovych
kod. k p.islu.nemu bibliografickemu zaznamu do modulu .Jednotkyg.
Postup katalogiza.nich praci je z.ejmy z ni.e uvedene tabulky:
ALEPH - Katalogizace BI CHE GGR GLG U.P CELKEM
po.et zkatalogizovanych
zaznam. celkem stav k 15.12.2001 7 336 2 646 7 847 11 214 6 293 35 336
po.et zkatalogizovanych
zaznam. celkem stav k 31.12.2006 44 539 9 247 15 615 20 913 7 642 97 956
po.et zkatalogizovanych
zaznam.
p.ibylo za rok
2005 1 480 935 1 151 1 721 91 5 378
po.et zkatalogizovanych
zaznam.
p.ibylo za rok
2006 25 749 870 1 956 1 479 330 30 384
Proces katalogizace se zda byt p.i stavajicim po.tu titul. a knihovnich jednotek nekone.ny.
Stale se hledaji cesty, jak katalogiza.ni .innosti urychlit.
V Geologicke knihovn. a v Knihovn. botaniky byl v roce 1999 vyu.it pro .ast knihovniho
katalogu program retrokonverze. Studenti knihovnictvi p.episovali udaje z kopii kartote.nich
listk. v lokalnim programu na svych lokalnich po.ita.ich. Po nasledne konverzi do systemu
ALEPH musely knihovnice zaznamy opravovat a dopl.ovat s knihou v ruce. Chyby vznikaly
jednak p.i p.episu kartote.nich listk., jednak p.vodni kartote.ni listky neobsahovaly v.echny
pot.ebne udaje.
Uvedenym zp.sobem bylo vytvo.eno cca 3680 zaznam. Knihovny botaniky a 8814 zaznam.
Geologicke knihovny.
Dal.i zp.soby urychleni katalogizace jsou tzv. .sdilena katalogizaceg a .lokalizaceg. Sdileni
zaznam. p.edstavuje vzajemne vyu.ivani ji. vlo.enych bibliografickych zaznam. v ramci
zu.astn.nych knihoven cele UK. Lokalizace p.edstavuje vyu.ivani bibliografickych zaznam.
z jinych knihovnich katalog. .eskych i zahrani.nich knihoven diky .stahovanig zaznam.
prost.ednictvim protokolu Z39.50 do vlastni databaze a jejich opravu a dopln.ni o lokalni
udaje vlastnich knihovnich jednotek.
Ji. v dob. ALEPHu 300 byla zahajena spoluprace se Soubornym katalogem .R (SK .R)
a Soubornym katalogem UK (SK UK) . p.edch.dcem dne.niho Centralniho knihovniho
32
katalogu CKS UK. Zaznamy tehdy prochazely formaln. logickou kontrolou, byly opraveny,
exportovany a nasledn. importovany do SK .R. Po konverzi zaznam. do formatu ISO 2709
byly te. importovany do SK UK, v te dob. je.t. pod knihovnim systemem TINLIB.
Katalogiza.ni prace postupovaly v n.kterych knihovnach pom.rn. pomalu p.esto, .e byla
umo.n.na lokalizace i vzajemne sdileni zaznam.. V letech 2005-2006 byl pou.it kvalitn.j.i
zp.sob retrokonverze prost.ednictvim technologie RETROKON pro dil.i knihovny, ktere
projevily zajem a ktere m.ly pro tuto metodu vhodne listkove katalogy. Uvedena metoda byla
ji. d.ive s usp.chem pou.ita pro zpracovani knihovnich fond. Narodni knihovny .R,
Knihovny Univerzity Jana Evangelisty Purkyn. v Usti nad Labem, Parlamentni knihovny a
dal.ich.
Metoda RETROKON spo.iva v hromadnem naskenovani listk. listkovych katalog. na
rota.nich skenerech a nasledne lokalizaci zaznam. z .eskych i zahrani.nich online katalog..
K lokalizaci byly vyu.ivany nap.. katalogy Narodni knihovny .R, V.decke knihovny
v Olomouci, The Library of Congress (USA), The British Library, n.ktere n.mecke katalogy
apod. Pouze v .asti p.ipad., kdy se bibliograficky zaznam v online katalozich .R ani
v zahrani.i nena.el, katalogiza.ni listek byl podle naskenovane p.edlohy ru.n. p.epsan. Prace
provad.li externi spolupracovnici provad.jici firmy COMDAT, a tak byla u.et.ena vlastni
prace knihovnik.. Zaznamy byly po konverzi importovany do knihovniho systemu ALEPH.
Postupn. jsou dopl.ovany .arove kody do knih a snimany do knihovniho systemu. Zaznamy
jsou dopl.ovany a p.ipadn. opravovany (nap.. p.epis p.edm.tovych hesel z ciziho jazyka do
.e.tiny). Tyto .innosti v.ak ji. nejsou p.eka.kou pro vyhledavani a p.j.ovani v online
katalogu P.F.
V letech 2005.2006 bylo do knihovniho systemu ALEPH importovano celkem 18373
zaznam., ktere vznikly retrokonverzi metodou RETROKON. Dal.ich necelych 5000
zaznam. z katalogiza.nich listk. bylo diky teto metod. ozna.eno jako zaznamy, ktere jsou ji.
v katalogu zapsany jinou knihovnou, je mo.no tyto zaznamy sdilet a doplnit k nim pouze
lokalni udaje dil.i knihovny. Po.ty vytvo.enych zaznam. metodou RETROKON i po.ta
mo.nych sdilenych zaznam. jsou uvedeny ni.e v tabulce. P.evod katalog. umo.nil, .e
ve.kere vyp.j.ky tak ji. mohou probihat automatizovan..
Dil.i knihovna Sta.ene P.epsane
Nov. vytvo.ene
celkem Sdilene
Zpracovane tituly
celkem
ANT 2 289 1 239 3 528 653 4 181
BOT 8 124 4 318 12 442 1 392 13 834
FIL 1 674 729 2 403 2 896 5 299
Celkem 12 087 6 286 18 373 4 941 23 314
3.10.3. Co v.e je t.eba ud.lat s ti.t.nou publikaci ne. se dostane k u.ivateli
V dal.im textu jsou popsany .innosti, ktere je pot.eba vykonat pro to, aby se kniha mohla
dostat k u.ivateli, a to v.etn. .asoveho odhadu vytvo.eneho kvalifikovanym knihovnikem.
.asovy odhad je psan v zavorce kurzivou.
ś Nakup (akvizice) dle po.adavk. pracovi.t..
(cca 1-2 hodiny: najit dodavatele, zhodnotit nabidku cen a doru.eni, napsat objednavku).
V p.ipad., .e publikaci koupi pracovnik fakulty a donese pouze k evidenci, .as pro tento
a nasledujici uvedene 2 body se nezapo.itava.
ś P.evzeti knihy.
(cca 10-60 minut - podle zp.sobu doru.eni).
ś Administrace pro ekonomicke odd.leni, p.i.azeni signatury.
33
(cca 5 minut)
ś Evidence knihovni jednotky v p.ir.stkovem seznamu.
Datum zapsani, p.ir.stkove .islo knihovniho dokumentu, zp.sob nabyti knihovniho
dokumentu event. cena, autor, nazev, misto a rok vydani knihovniho dokumentu,
signatury, p.ipadn. dal.ich poznamek.
(cca 5 -10 minut)
ś Viditeln. ozna.it knihovni jednotku signaturou (mo.ny je tisk signatury z po.ita.e), vepsat
p.ir.stkove .islo a signaturu do knihy, knihu orazitkovat na r.znych mistech.
(cca 10 minut).
ś Vytvo.eni bibliografickeho zaznamu, v p.ipad., .e je.t. neni v Centralnim katalogu UK
vytvo.en.
(Doba zpracovani se li.i podle typu knihy 15-30 minut, v extremn. slo.itych p.ipadech a.
1-2 hodiny.)
V p.ipad., .e lze vyu.it ji. vytvo.eny bibliograficky zaznam (tzv. sdilet), zaznam se
nevytva.i. Do stavajiciho zaznamu se zapi.i lokalni udaje knihovny. Doba vytvo.eni se
zkracuje v p.ipad., .e lze zaznam nalezt v jinych on-line .eskych nebo zahrani.nich
katalozich, lokalizovat (tj. stahnout) a p.ipadn. doplnit a upravit. Naopak se doba vyrazn.
prodlu.uje, je-li katalogizator p.i praci vyru.ovan, jedna-li se o star.i cizojazy.ne
publikace, nebo u lokalizace v p.ipad., kdy. je vice publikaci s podobnym nazvem. V tom
p.ipad. trva dele jednozna.n. ur.it, ktery bibliograficky zaznam zvolit pro lokalizaci.
ś V p.ipad., .e v knihovn. tisknou soub..n. katalogiza.ni listky, lze pro tisk listku vyu.it
dat vlo.enych do knihovniho systemu.
(tisk a za.azeni katalogiza.niho listku cca 5-10 min)
ś Vlepit .arovy kod do knihy.
ś Zapsat systemove .islo bibliografickeho zaznamu p.id.lene knihovnim systemem (zkracen.
.sysnog) do knihy.
ś Tam, kde je elektromagneticka ochrana, vlepit .ip do knihy, aktivovat. Tam, kde je RFID
ochrana, vlepit RFID .ip, na.ist udaje z knihovniho systemu ALEPH do .ipu.
ś Pokud ma kniha p.ilohu, je t.eba ozna.it jeji p.itomnost v knize vedle p.ir.stkoveho .isla
a na h.betu knihy .i .asopisu; n.ktere p.ilohy se ukladaji zvla...
ś Sejmout .arovy kod knihovni jednotky k p.islu.nemu bibliografickemu zaznamu do
jednotek - tzv. holding.
ś Spravn. za.adit do polic dle .azeni v knihovn., aby bylo mo.ne publikaci snadno vyhledat.
(.as pro vy.e uvedenych 6 druh. .innosti cca 5 . 15 minut)
Po.itame-li pouze .innosti spojene se za.azenim knihy do fondu, pak vysledna doba
v.novana jedne knize od doby, kdy se dostane do knihovny, do doby, ne. se dostane
k u.ivateli, je:
- v p.ipad. sou.tu vy.e uvedenych minimalnich .as. na v.echny .innosti 35 minut,
- v p.ipad. sou.tu vy.e uvedenych maximalnich .as. na v.echny .innosti 75 minut,
- v extremnich p.ipadech 2 hodiny 45 minut.
Ro.ni p.ir.stek v knihovnach P.F byl za rok 2006 celkem 5300 knihovnich jednotek.
Knihovni fond P.F tvo.i celkem 630 tisic knihovnich jednotek.
Na zkatalogizovani v.ech knih, ktere jsou dosud v knihovnach, by bylo pot.eba v lep.im
p.ipad. 367 500 hodin, tj. 184 pracovnichg.lov.korok.g (po cca 2 000 pracovnich hodinach),
v hor.im p.ipad. 787 500 hodin, tj. 394 pracovnich g.lov.korok.g, v extremnim p.ipad.
1 470 000 hodin, tj. 735 pracovnich g.lov.korok.g.
34
3.11. Elektronicky katalog, automatizovane vyp.j.ky, rezervace
3.11.1. On line katalog - OPAC
Mezi zakladni poskytovane elektronicke slu.by knihoven pat.i elektronicky katalog OPAC
(zkratka anglickeho OPen Access Catalogue). Knihovni system ALEPH poskytuje
u.ivatel.m webove rozhrani k vyhledavani publikaci, odtud nazev web OPAC. Katalog
umo..uje vyhledavat informace o ur.ite publikaci, o jejim umist.ni v knihovnach, a to
v ramci cele univerzity po siti, ani. by musel u.ivatel do knihovny.
Mo.nosti vyhledavani jsou:
- prohli.enim rejst.ik.,
- zakladni vyhledavani,
- roz.i.ene vyhledavani,
- vyhledavani z vice poli a/nebo z vice bazi,
- vyhledavani pomoci jazyka CCL (Common Command Language).
.tena.skym pr.kazem je pro zam.stnance UK zam.stnanecky pr.kaz, pro studenta pr.kaz
studenta, ktery student ziska u zapisu. Dodate.n. lze pr.kazy ziskat ve vydejnich mistech
UK. Udaje pro identifikaci jsou: ID (.islo pod fotografii) a .arovy kod. V sou.asne dob. se
zavad.ji obdobne univerzitni pr.kazy pro externi u.ivatele slu.eb UK.
V katalogu lze vyhledavat te. anonymn., ani. by se u.ivatel p.ihlasil. V tom p.ipad. v.ak ma
omezena prava. Pouze p.ihla.eny u.ivatel si m..e zobrazit seznam svych aktualnich
vyp.j.ek, prodlou.it vyp.j.ku v ramci .adne vyp.j.ni lh.ty, zadat po.adavek na vyp.j.ku
(tzv. rezervaci, bli.e viz kapitola 3.11.3.), zobrazit seznam svych po.adavk. na vyp.j.ku,
aktualizovat e-mailovou adresu pro komunikaci knihovny se .tena.em. E-mailova adresa je
vyu.ivana pro elektronicke zasilani upominek a od roku 2006 te. pro elektronicke zasilani
zdvo.ilostnich dopis. o bli.icim se konci vyp.j.ni lh.ty, co. poskytuje jisty komfort
.tena..m.
3.11.2. Automatizovane vyp.j.ky
Pro automatizovane vyp.j.ky bylo t.eba p.ipravit databazi u.ivatel.. Pro knihovni system
ALEPH 300 byla vyu.ita databaze P.F .Studentg a konvertovana do ALEPHu. P.i p.echodu
do systemu ALEPH 500 byli zaznamy .tena.. v.etn. jejich vyp.j.ek zkonvertovany.
V sou.asne dob. pracovnici Ustavu vypo.etni techniky UK provad.ji ka.doro.n. hromadny
import udaj. o novych studentech a pracovnicich z informa.niho systemu UK do databaze
.tena... Je t.eba do.e.it je.t. vy.azovani absolvent. a student., kte.i ukon.ili studium a
nemaji aktivni vyp.j.ky, pop.. i se sou.asnym upozorn.nim knihovnik. na ty odchazejici
studenty, kte.i maji je.t. vyp.j.ky aktivni.
Modul .Vyp.j.kyg byl do knihoven aplikovan postupn. podle mo.nosti a zajmu te ktere
knihovny v zavislosti na mno.stvi zkatalogizovanych zaznam.. Tak se stalo, .e se vyp.j.ky
n.kde provad.ly automatizovan. v systemu ALEPH, zatimco n.kde se stale pou.ivaly
klasicke vyp.j.ni listky, ktere museli u.ivatele vypl.ovat. Tento stav p.ina.el nespokojenost
u.ivatel. s knihovnimi slu.bami tam, kde se p.j.ovalo klasickym zp.sobem na vyp.j.ni
listky. Od zahajeni .kolniho roku 2005/ 2006 se vyp.j.ky provad.ji v.ude automatizovan.,
a pokud nema kniha je.t. vlastni bibliograficky zaznam v databazi, lze vytvo.it p.ed p.j.enim
zkraceny zaznam tzv. rychlokatalogizaci.
35
3.11.3. Rezervace
Knihovni system ALEPH umo..uje p.ihla.enym u.ivatel.m, aby si rezervovali pot.ebne
publikace, ktere jsou momentaln. vyp.j.ene. To je mo.ne za ni.e uvedenych podminek:
- .tena. se musi do systemu p.ihlasit svymi identifika.nimi udaji. Jen p.ihla.enemu .tena.i se
zobrazi nabidka .po.adavekg. Nep.ihla.enemu .tena.i se zobrazi pouze detaily vyp.j.ky.
- Nelze rezervovat knihovni jednotku, ktera je na mist. v knihovn.. Tato informace se
u.ivateli zobrazuje.
3.12. Aplikace pro sb.r publika.nich aktivit pracovnik. fakulty
Jednim ze zakladnich ukol. SVI je evidence publika.ni aktivity internich pracovnik. fakulty.
Publika.ni aktivita pat.i mezi zakladni priority fakulty, nebo. reprezentuje jeji v.decky
potencial a dokumentuje tak kvalitni zabezpe.eni pedagogickeho procesu.
Sb.r probiha ka.doro.n. b.hem 1. .tvrtleti podle pravidel vydanych rektoratem UK na
zaklad. po.adavk. Rady vlady. Ve.kera sbirana data jsou odevzdavana do celouniverzitni
databaze Bibliografie
UK. Do databaze RIV
jsou pak za celou
univerzitu zasilany
udaje o publikacich
tykajicich se projekt.
sledovanych Radou
vlady.
Samotny sb.r dat o
publika.nich aktivitach
pro.el za posledni roky
bou.livym vyvojem.
P.vodn. se data sbirala
pouze prost.ednictvim
nezabezpe.enych
webovych formula..,
odkud byla odesilana na e-mail pov..eneho pracovnika. Toto .e.eni bylo naprosto
nevyhovujici a od roku 2004 ma fakulta k dispozici samostatnou webovou aplikaci. Aplikace
je neustale vyvijena s cilem poskytnout u.ivatel.m co nejv.t.i komfort. Posledni novinkou
pro u.ivatele je mo.nost importu dat z databaze Web of Science.
Aplikace hlida chyby ji. p.i vkladani dat, provadi k.i.ove kontroly apod., co. velmi
usnad.uje vytvo.it bezchybny vystup pro RIV.
3.13. Spoluprace s jinymi institucemi v bibliografickych oblastech
Knihovny a SVI spolupracuji s knihovnami ostatnich fakult UK i s knihovnami r.znych
v.deckych instituci. V sou.asne dob. probiha spoluprace v n.kolika oblastech:
ś Spoluprace na Centralnim katalogu UK. V roce 2004 se staly bibliograficke zaznamy
knihoven P.F UK po konverzi do formatu MARC 21 sou.asti Centralniho katalogu UK. Jako
takove mohou byt udaje vyu.ivany jinymi knihovnami UK tzv. sdilenim zaznam., nebo
jinymi knihovny v .R i v zahrani.i p.ebiranim zaznam., tzv. lokalizaci, diky protokolu
Z39.50. Tato spoluprace je oboustranna. Stejn. tak mohou knihovny P.F vyu.ivat zaznamy
ostatnich knihoven. Bli.e o teto problematice pojednava kapitola 3.10.2.
36
ś Spoluprace na tvorb. Souborneho katalogu .eske republiky. Ji. v dob. ALEPHu 300
byla zahajena spoluprace se Soubornym katalogem .R (SK .R). V sou.asne dob. je ji.
spoluprace pravidelna. Za ka.dy uplynuly m.sic probiha kontrola vytvo.enych zaznam.,
zaznamy jsou dle chybovych hla.ek opravovany a po opravach odesilany davkov. do
souborneho katalogu.
Statistiky odevzdanych zaznam. do SK .R je uvedena v tabulce ni.e:
SK .R
celkem BI CHE GGR GLG U.P CELKEM
odevzdane do SK .R za rok 2006 5 554 912 1 435 1 435 358 9 694
odevzdane do SK .R celkem stav k 12.3.2007 16 438 4 901 13 422 18 095 6 590 59 446
ś Spoluprace na projektu NK .R .Kooperativni tvorba a vyu.ivani souboru narodnich
autoritg. Knihovny P.F se na za.atku roku 2007 p.ipojily ke knihovnam, ktere online
p.ispivaji svymi autoritnimi zaznamy do databaze Narodnich autorit. Autoritni zaznam je
lexikalni jednotka v souboru autorit obsahujici za kodovanymi udaji autoritni heslo, dale pak
v.echny variantni podoby tohoto hesla, soub..na hesla, p.ibuzna (asociovana) hesla,
informa.ni poznamky, konzultovane zdroje, odpov.dnou katalogiza.ni agenturu a
mezinarodni standardni .islo autorit po jeho zavedeni (9). Autoritni zaznamy umo..uji
jednozna.n. identifikovat autora, pop.. korporativniho autora (korporaci), geograficky nebo
v.cny udaj apod.
Vytva.eni autoritnich zaznam. vy.aduje systematicke ov..ovani osobnich aj. udaj.
v dostupnych informa.nich pramenech a spravne vypln.ni p.edepsanych poli zaznamu.
Kooperujici knihovnici zodpov.dn. vyhledavaji informace v .eskych i zahrani.nich
dostupnych katalozich aj. informa.nich zdrojich, z velke miry internetovych.
Uvedena tvorba autoritnich zaznam. s sebou nese i dal.i nezbytne .innosti. Probiha
harmonizace p.istupovych rejst.ik. v samotne univerzitni databazi, tak aby byla duplicitni
p.istupova hesla sjednocena a p.ipadne chyby opraveny p.ed tim, ne. bude autoritni zaznam
vytvo.en online v bazi autorit NK .R.
ś Spoluprace oborovych knihoven p.i zpracovani odbornych bibliografii .eskych
i mezinarodnich.
N.ktere knihovny P.F se podileji na vytva.eni odbornych bibliografii. Spoluprace probiha
nap.. v oboru geografie a geologie.
3.14. Spoluprace v oblasti elektronickych informa.nich zdroj.
Obrovsky posun v oblasti EIZ byl uskute.n.n diky:
ś Projekt.m Ministerstva .kolstvi, mlade.e a t.lovychovy, ktere vypisovalo projekty na
podporu v.dy a vyzkumu a poskytlo finan.ni prost.edky pro jejich informa.ni zaji.t.ni.
Nap.. z projekt. LI a 1N (bli.e viz kapitola 3.16.) byly zakoupeny odborne v.decke databaze
- GeoBase, GeoRef, EnvironetBase, ESPM, KNOVEL, Bioone Fulltext
- Biological Abstract, Zoological Records,
- CrossFire Beilstein, Chemical Abstracts a dal.i.
ś Ustanovenym konsorciim oborov. p.ibuznych vysokych .kol a v.deckych instituci,
tak, aby spole.ny konsorcialni nakup multilicenci umo.nil sni.it cenu EIZ na minimum,
ś Finan.nim prost.edk.m z grant. ziskanych aktivitou pracovi.. fakulty, ze kterych
byly zakoupeny n.ktere elektronicke plnotextove tituly .asopis., knih apod.
ś Finan.nim prost.edk.m v.novanym z rozpo.tu fakulty, kdy se fakulta spolupodili na
nakupu:
37
- d.le.itych databazi v ramci cele UK, nap.. Web of Knowledge, ProQuest aj.,
- d.le.itych databazi pro fakultni u.ivatele, nap.. JSTOR - Biological Science, General
Science,
- plnotextovych zdroj. . p.edplatna periodik v.etn. elektronickych online verzi, nap.. Nature,
Science, .ady elektronickych knih aj.
- konsorcialnich poplatk. pro ziskani online verzi .asopis. d.le.itych vydavatel. (Elsevier,
Springer, Blackwell, Willey, Oxford, RSC).
Samotne zaji.t.ni dostate.neho mno.stvi kvalitnich elektronickych informa.nich zdroj. v.ak
nesta.i. D.le.ite je nau.it u.ivatele tyto zdroje vyu.ivat v pr.b.hu celeho studia nikoliv
pouze a. pro psani diplomove prace.
3.15. Projektova .innost
.ada .innosti a slu.eb SVI a knihoven byla a je .e.ena diky financovani z projekt.. Ni.e jsou
vyjmenovany projekty realizovane za byvaleho vedeni SVI i o projekty ze sou.asne doby:
1998 . FRV. .. 1488 . virtualni knihovna
1999 . FRV. .. 1480 . racionalni zp.sob retrokatalogizace
2000 . FRV. .. 1778 . elektronicka ochrana fond. (.e.itelka vedouci Geograficke knihovny)
2001 . FRV. .. 2042 . digitalizace fond., skener Minolta
2001 . LI01051 . multilicence na p.istup k p.irodov.dnym informa.nim zdroj.m 2001-2003
2003 . FRV. .. 2766 . zp.istupn.ni digitalizovanych fond. . CD ROM server
2004 . 1N04186 . multilicence na zaji.t.ni kontinuity p.istupu k p.irodov.dnym
informa.nim zdroj.m 2004-2008
2006 . Archivace a zp.istupn.ni digitalnich verzi kvalifika.nich praci na UK v Praze.
Vyraznymi .innostmi bylo te.:
2005 - zavedeni radiofrekven.ni ochrany (RFID) knihovniho fondu Knihovny U.P a
Knihovny zoologie financovane z Fondu rozvoje investi.niho majetku.
2006 - retrokonverze knihovnich katalog. Knihovny botaniky, Knihovny filosofie a
Knihovny antropologie po.izena z fakultni finan.ni rezervy.
Dal.i projekty byly uskute.n.ny v Geograficke knihovn. a v Oborove knihovn. chemie.
3.16. P.irodov.dne elektronicke informa.ni zdroje z projektu 1N04186
Vyraznym po.inem v oblasti elektronickych informa.nich zdroj. jsou vy.e zmin.ne projekty
LI01051 a 1N04186, kde poskytovatelem dotace je Ministerstvo .kolstvi, mlade.e a
t.lovychovy .R. Projekt LI01051zaji..oval multilicence pro p.istup k p.irodov.dnym
informa.nim zdroj.m v letech 2001-2003. Projekt 1N04186 zajistil kontinuitu p.istup. pro
roky 2004-2008. Projekty poskytuji informa.ni zazemi pro v.du a vyzkum, pro pregradualni
a postgradualni vyuku na vysokych .kolach cestou konsorcialniho nakupu elektronickych
databazi v oblasti p.irodnich v.d - geologicke, geograficke, chemicke, farmaceuticke
a ekologicke. Jedna se o geologicke databaze GeoBase, GeoRef, environmentalni databaze
ENVIROnetBase a ESPM a faktografickou databazi Knovel z oboru p.irodnich v.d, techniky,
zdravi a hygieny, farmacie a potravina.stvi.
Diky vyhodnemu kurzu koruny v..i US dolaru vznikla finan.ni rezerva p.esto, .e do.lo ke
kraceni dotace oproti p.vodnimu navrhu projektu. Vysledkem bylo to, .e se spoluu.ivatele
38
nemuseli na uhrad. EIZ oproti p.vodnimu p.edpokladu podilet v.bec a .e zbyvajici finan.ni
prost.edky mohly byt vhodn. investovany za tzv. dopl.kove informa.ni zdroje. Byla
zakoupena biologicka databaze BioOne Fulltext pro .eske univerzity, ktere projevily zajem.
Zu.astn.ne instituce jsou od po.atku projektu za.azeny do skupin podle zajmu svych
u.ivatel.. Skupiny lze podle u.ivanych databazi pova.ovat za dil.i konsorcia GEO, CHEM,
ENVIRO. .lenove konsorcia mohou podle pot.eby komunikovat prost.ednictvim
elektronicke konference, u.astni se .koleni pro informa.ni pracovniky, .kolitele i vlastni
u.ivatele, sleduji statistiky vyu.ivani a aktivit u.astnik., propaguji nakoupene EIZ.
P.istupy jednotlivych instituci k databazim jsou ozna.eny k.i.kem (x) v ni.e uvedene
tabulce:
Instituce Geobase
GeoRef
Knovel ENVIROnetBASE
ESPM BiOne
UK Praha, P.F x x x x (cela UK) x
UP Olomouc, P.F x x x x
MU Brno, P.F x x x x x
VUT Brno x
Univerzita T. Bati Zlin x x x
Statni zdravotni ustav, Praha x x
Ostravska univerzita x x x x x
Univerzita Pardubice x
UJEP v Usti nad Labem x x x x x
.ZU, Praha x x x x
VFU, Brno x x
Zapado.eska univerzita Plze. x
Geologicky ustav AV .R Praha x x x
Narodni knihovna, Praha x x x
Geofyzikal. ustav AV .R Praha x
Ust strukt. a mech. hornin AV .R, Praha x
.eska geologicka slu.ba, Praha x
VU geodet., topograf. a kartograficky, Zdiby x
V.echny databaze jsou hodnoceny jako velmi u.ite.ne a jejich informa.ni vyznam se odra.i
v kvalitnim zpracovani dal.ich odbornych projekt.. Jejich vyu.ivani je dano odbornou urovni
i velikosti u.ivatelskych komunit v .lenskych institucich.
Instituce maji p.istup k databazim na zaklad. IP adres. Jejich aktualizace probiha pr.b..n..
Instituce dodaly pot.ebne udaje k propojeni databazi s jejich dostupnymi fulltextovymi tituly.
Propaguji zakoupene EIZ ponejvice na svych webovych strankach, na nast.nkach knihoven a
v informa.nich materialech ve studovnach. U.ivatele vyu.ivaji te. webove stranky firmy
AIP, kde jsou pro ka.dou instituci p.ehledn. zobrazeny seznamy databazi p.istupnych z jejich
po.ita.ovych IP adres. Statistiky vyu.ivani jsou dostupne na webovych strankach pracovi.t.
.e.itelky. Probihaji .koleni informa.nich pracovnik. a .kolitel., kte.i se seznamuji se
zm.nami a vylep.enymi slu.bami poskytovanymi ve webovem prost.edi vydavatel. databazi.
39
4. Budoucnost knihoven
4.1. Kam sm..uje budoucnost knihoven?
Extremni vize p.edpovida, .e nebude t.eba knihoven ani knihovnik., .e v.e bude na
internetu. Zcela jist. se myli. Da se p.edpokladat, .e se tradi.ni knihovny zm.ni. Budoucnost
knihoven se posune sm.rem k elektronickym informa.nim zdroj.m, sm.rem k velkemu
mno.stvi studijnich mist vybavenych po.ita.i a sm.rem ke knihovnam s obrovskymi
serverovymi kapacitami pro archivaci dokument.. Tradi.ni knihovny pak budou vydavat
men. prost.edk. na nakup a uskladn.ni ti.t.nych informa.nich zdroj. a vice na nakup licenci
elektronickych informa.nich zdroj. nebo elektronickych nosi.. informaci. P.esto budou
knihovny existovat a budou se dale rozvijet.
Nelze o.ekavat, .e se vydavatele ve spojeni s polygrafickym pr.myslem vrhnou do procesu
sebedestrukce, co. by konec ti.t.nych publikaci ur.it. znamenal.
Velkou roli v oblasti v.deckych publikaci hraji samotni auto.i, a to v otazce publikovani
v ramci otev.enych archiv. nebo online .asopis. s otev.enym p.istupem (open access). Open
access musi byt trvaly, bezplatny, online a pro v.echny u.ivatele. Autor (vlastnik copyrightu)
svoluje ke .teni, stahovani, sdileni, ukladani, vyhledavani a linkovani .lank. (19).
Slabou strankou je zatim nedokonala vychova u.ivatel. k .fair useg. P.edpoklada se p.esna
a precizni citace.
Americky autor Will Sherman, ktery se zabyva problematikou ti.t.nych a online publikaci
a online vyukou na online univerzitach v USA, ve svem dokumentu .33 Reasons Why
Libraries and Librarians are Still Extremely Importantg podava dosti podrobny vy.et d.vod.,
pro. jsou stale velmi d.le.ite knihovny i knihovnici. Ka.dy z uvedenych bod. je
neopominutelny. Dale je uveden pouze vyb.r hlavnich d.vod., ktere autor ve sve praci uvadi:
Neni a nebude v.e dostupne voln. na internetu. Projekt Google Book Search si dal za cil
v budoucnu digitalizovat miliony knih z nejv.t.ich sv.tovych knihoven. Ale odhadovany
po.et knih v tisku je p.ibli.n. 70-80krat vy..i ne. je tento projekt schopen digitalizovat.
Hlub.i p.istup do digitalizovanych knih v.ak v.t.inou vy.aduje registraci. Voln.
zp.istup.ovany budou knihy, na n.. ji. neni uplat.ovan copyright, ale ostatni materialy
z.stanou p.istupne pouze pro registrovane u.ivatele. Obzvla.t. v.decke publikace s vysokou
informa.ni hodnotou nebudou zcela voln. na internetu. Internet je snadno manipulovatelny
a pomijivy.
Knihovny naproti tomu nabizeji standardizovany system, ktery trvale poskytuje d.v.ryhodne
informace. Neexistuje a je.t. dlouho nebude existovat nahrada za knihovny, ktera by
poskytovala p.istup k horam informaci, ktere nejsou dostupne p.es webove vyhledava.e.
Knihovna je d.le.itym mistem pro zachovani demokratickeho p.istupu k informacim . ne
ka.dy si m..e dovolit koupit knihy, ne ka.dy ma (a bude mit) soukromy p.istup k internetu.
Pou.ivani mobilnich za.izeni pro stahovani digitalnich knih bude i nadale pouze dopl.kem
k .etb. ti.t.nych knih.
Knihovna zaujima d.le.ite postaveni v procesu kulturni evoluce a zachovavani kulturniho
d.dictvi. Takte. role knihovnik. je neopominutelna - jsou to ti, kte.i do knihovnich system.
(tedy do technickych prost.edk.) informace vkladaji, a ti, kte.i pomahaji u.ivatel.m
v orientaci p.i praci prav. s t.mito technickymi prost.edky.
Will Sherman na zav.r sve prace uvadi shrnuti:
.Spole.nost neni p.ipravena na opu.t.ni knihoven a knihovny pravd.podobn. nikdy
nevymizi. Knihovny se mohou adaptovat na socialni a technologicke zm.ny, ale nemohou tak
40
byt nahrazeny. A.koli knihovny jsou odli.ne od internetu, knihovnici jsou ti nejpovolan.j.i
profesionalove, kte.i jsou schopni vest studenty i ob.any k tomu, jak nalezt cenne informace
online. Samoz.ejm. mnoho informaci je online, ale mnoho jich stale je na papi.e. Misto
odsuzovani knihoven jako nemodernich instituci, m.l by stat zvy.it finan.ni prost.edky na
jejich podporu a zlep.it tak jejich technologicke i personalni vybaveni.g (18)
4.2. Pro. pot.ebujeme knihovny
Role dne.nich tradi.nich knihoven uzce souvisi s rozvojem publikaci vydanych
v elektronicke form.. Po.et v.deckych serial. vydavanych ka.dym rokem roste
a elektronicke zdroje odsouvaji ty ti.t.ne do pozadi. Stale ale existuje n.kolik dobrych
d.vod., pro. budou ti.t.ne zdroje nadale vyu.ivany a pro. bude t.eba knihovny zachovat,
by. pravd.podobn. v pozm.n.ne podob.. Knihovny musi svoje aktivity mnohem vice
orientovat na elektronicky dostupne informa.ni zdroje, a.koli zdroje ti.t.ne sv.j vyznam
rozhodn. upln. neztrati. D.vody zachovani ti.t.nych fond. lze v zasad. shrnout do t.chto t.i
bod.:
1. Nem.nna technologie . ti.t.na publikace bude v.dy prezentovat stejne informace
stejnym zp.sobem. A.koliv informace publikovane v elektronickem .asopise jsou
take nem.nne, technologie u.ivane k jejich zve.ejn.ni se m.ni.
2. Mobilnost . jde o d.le.itou vyhodu, i kdy. po.ita.e se stale zmen.uji a .asem asi
bude jejich p.emis.ovani stejn. snadne jako manipulace s knihami.
3. Snadn.j.i .teni . to je skute.na vyhoda, zvla.t. studujeme-li del.i .as. Rozli.itelnost
po.ita.ovych obrazovek a .tecich p.istroj. sice stale vzr.sta, ale zatim p.i .teni
neposkytnou stejny komfort, jako ti.t.ny material.
Nicmen. vyhody text. dostupnych elektronicky p.eva.uji. Dnes existuje velke mno.stvi
.asopis., p.eva.n. odbornych, ktere jsou vydavany ji. pouze elektronicky, a jejich pou.ivani
s sebou nese mnoho vyhod jak pro autory, tak pro vydavatele .i samotne knihovny. Z vyhod
pro knihovny lze uvest p.edev.im tyto:
1. Skladovaci naroky . odhaduje se, .e po.et v.deckych .lank. se zdvojnasobi ka.dych
10-15 let. Elektronicke .asopisy zaberou velmi maly prostor, jsou-li skladovany na
kompaktnich discich a .adny, jestli.e jsou zp.istup.ovany prost.ednictvim internetu.
2. Naklady za vazby . u elektronickych .asopis. odpadaji vydaje za vazbu ro.nik..
3. P.istupnost . ti.t.ne .asopisy jsou p.istupne jen tehdy, ma-li knihovna otev.eno a
jeden exempla. je vyu.ivan jednim u.ivatelem. Elektronicke tituly mohou byt
sou.asn. studovany vice autorizovanymi u.ivateli 24 hodin denn. 7 dni v tydnu.
4. Ulo.eni informaci . a.koliv odpov.dnost za archivovani elektronickych publikaci
zale.i b..n. na jejich vydavatelich, organizace jako je JSTOR a OCLC nazna.uji
budoucnost pro n.kolik obrovskych elektronickych knihoven, ktere by hraly tuto
archiva.ni roli. Tradi.ni knihovny pak vydaji men. prost.edk. na akvizici
a uskladn.ni .asopis. a vice na nakup licenci a elektronickych nosi.. informaci.
Knihovny samoz.ejm. take mohou uchovavat elektronicke publikace na svych
serverech nebo kompaktnich discich samy.
Stejn. tak, jako jine knihovny, budou existovat i knihovny P.irodov.decke fakulty
Univerzity Karlovy v Praze. Budou nadale zp.istup.ovat cenne v.decke informa.ni
zdroje z oblasti p.irodnich v.d. Kvalita knihoven, informa.nich zdroj. i kvalita
knihovnickych slu.eb je p.imo um.rna v.novanym finan.nim prost.edk.m,
pracovnimu nasazeni a tymove praci pracovnik. knihoven.
41
Bibliograficke citace
(1) .ECH, Franti.ek, et al. P.irodov.decka fakulta Univerzity Karlovy 1920-1980 : D.jiny,
sou.asnost, perspektivy. Vaclav Prosser. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova, 1981. 160 s.
ISBN 60-007-81.
(2) Haufler, Vlastislav : D.jiny geografie na Univerzit. Karlov.. Praha : Univerzita
Karlova, 1967. 421 s.
(3) Historie knihovny [online]. Praha : Univerzita Karlova. Pravnicka Fakulta, 2004,
naposledy upravovano: 9.2.2004 [cit. 2007-02-07]. Dostupny z WWW:
<http://knihovna.prf.cuni.cz/informace/dilci_str/historie_KH.php>.
(4) Organiza.ni .ad knihovny P.irodov.decke fakulty UK v Praze. Praha : Univerzita
Karlova, P.irodov.decka Fakulta, 1976. 3 s.
(5) P.irodov.decka Fakulta Univerzity Karlovy 1920-1998. Praha : Univerzita Karlova,
P.irodov.decka Fakulta, PERES, 1998. 111 s.
(6) STREIT, Vincenc. Handbuch deutscher historischer Buchbestande in Europa. : Bd. 1/1,
Tschechische Republik, Prag. 1. vyd. Hildesheim : Olms-Weidmann, 1999. 236 s.
ISBN 3-487-10353-2.
(7) Stru.ny p.ehled d.jin Univerzity Karlovy v Praze [online]. Praha : Univerzita Karlova,
2004, posledni aktualizace: 19. b.ezen 2007 12:09 [cit. 2007-02-19]. Dostupne z WWW:
<http://www.cuni.cz/UK-103.html>.
(8) .estak, Zden.k : Pra.ska univerzitni stavka v roce 1903 [online]. Praha : Univerzita
Karlova, 2004, datum posledni aktualizace: 19. unor 2007 [cit. 207-02-13]. Dostupny
z WWW: <http://iforum.cuni.cz/IFORUM-84.html>.
(9) KTD : .eska terminologicka databaze z oblasti knihovnictvi a informa.ni v.dy
(TDKIV) [online]. 1. vyd., Praha : Narodni knihovna .eske republiky, 2003. c 2004 Ex
Libris [cit. 2007-02-07]. Dostupne z WWW:
<http://sigma.nkp.cz:4505/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ktd>.
(10) Ustav pro .ivotni prost.edi [online]. Praha : Univerzita Karlova, P.irodov.decka
Fakulta, 8.9.2006, [cit. 7.2.2007]. Dostupne z WWW:
<http://web.natur.cuni.cz/uzp/index.php?page=64>.
(11) Vyp.j.ni .ad P.irodov.decke fakulty Univerzity Karlovy v Praze [online]. Praha :
P.irodov.decka fakulta UK, 2005. [cit. 2007-02-19]. Dostupne z WWW:
<http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/files/vypujcni_rad.pdf>
(12) Wikimedia Foundation. Univerzita Karlova - Wikipedie, otev.ena encyklopedie.
Wikimedia Foundation, Posledni aktualizace 6.2.2007. [cit. 2007-02-19]. Dostupne
z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlo-Ferdinandova_univerzita>.
(13) 150 let geografie na Univerzit. Karlov. : katalog vystavy: Praha, Albertov
23.10.2006-31.12.2006. Sestavila Eva Novotna. 1. vyd. Praha : Geograficka knihovna
P.F UK, 2006. 85 s. ISBN 80-86561-95-X.
(14) Vzorovy provozni .ad (dle .i. 20 Statutu UK) v.decko-informa.nich pracovi.. fakult
a sou.asti Univerzity Karlovy v Praze, Praha : Univerzita Karlova, 1999, 2 s.
(15) Disertace pra.ske university 1882-1953. 1. [sv.], . 1. vyd.. Sestavila Marie Tulachova.
Praha : SPN, 1965. P.edml.: Jan Havranek a Karel Ku.era. 480 s.
42
(16) Disertace pra.ske university 1882-1945. 2. [sv.], N.mecka universita. 1. vyd.
Sestavila Milena Vyborna. Praha : SPN, 1965. Uspo.. Jan Havranek a Karel Ku.era.
231 s..
(17) Mouchova, Jana, Vondrakova Alena. Pr.vodce knihovnou pravnicke fakulty.
4. dopln.ne a pozm.n.ne vydani. Praha : Pravnicka fakulta Univerzity Karlovy. 2005.
47 s.
(18) Will Sherman: 33 Reasons Why Libraries and Librarians are Still Extremely
Important [online]. S.l. : Degree Tutor, c 2007 [cit. 2007-03-13]. Dostupny z WWW:
< http://www.degreetutor.com/library/adult-continued-education/librarians-needed>.
(19) Bratkova, Eva : Otev.eny p.istup, digitalni knihovny a cita.ni slu.by [online]. Praha :
Univerzita Karlova, Ustav informa.nich studii, 1999 [cit. 2007-03-17]. Dostupny
z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2006/pdf/Bratkova_Eva.pdf>. 21 s.
(20) Um.lecke pamatky Prahy : Nove M.sto, Vy.ehrad, Vinohrady (Praha1). Kolektiv
autor. za vedeni a redakce R..eny Ba.kove . 1. vyd. Praha : Academia, 1998.
839 s., il., mp.. ISBN 80-200-0627-3.
(21) KAREN, Vladimir. Pam.. pro .eskoslovensko. Hospoda.ske noviny. 29.3.1991.
43
P.iloha ..1: Kontaktni udaje knihoven P.F UK (stav k 30.4.2007)
. St.edisko v.deckych informaci P.F UK - SVI - sigla: ABD168
Albertov 6, 128 43 Praha 2, Tel., fax: +420 22195 1591
E-mail: .cz
Webove stranky http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO - Zde je rozcestnik pro:
- jednotlive oborove knihovny a SVI,
- centralni fakultni seznamy .asopis. ti.t.nych a elektronickych,
- elektronicke databaze,
- dostupne katalogy,
- publika.ni aktivity pracovnik. fakulty aj.
On-line katalog P.irodov.decke knihovny . OPAC: http://ckis.cuni.cz/F
. Geograficka knihovna - sigla: ABD063
Albertov 6, 128 43 Praha 2, 2.patro, tel. 22195 1357
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=geografie
vlastni stranka knihovny:
http://web.natur.cuni.cz/svi/knihgeog/index.html
provozni doba knihovny i studovny v dob. rozvrhovane vyuky:
Po -St 9.00 - 18.00
.t 9.00 - 12.00
Pa 9.00 - 15.00
. Geologicka knihovna - sigla: ABD013
Albertov 6, 128 43 Praha 2, p.izemi, tel. 22195 1432
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=geologie
provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky:
Po,Ut 8.00 - 16.00
St 8.00 - 17.30
.t 8.00 - 12.00
Pa 8.00 - 14.30
. Oborova knihovna chemie - sigla: ABD012
Hlavova 2030, 128 43 Praha 2, p.izemi, tel. 22195 1213
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=chemie
provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky:
Po, Ut, St 8.00 - 17.00
.t 8.00 - 12.00
Pa 8.00 - 15.00
Oborova knihovna biologie
soust.e.uje 5 biologickych knihoven:
. Knihovna antropologie - sigla: ABD043
Vini.na 7, 128 44 Praha 2, p.izemi,
tel. 22195 1618
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=antropologie
provozni doba knihovny v dob. rozvrhovane vyuky:
Ut 9.00 - 12.00 13.00 - 18.00, .t, Pa 8.00 - 10.00
. Knihovna botaniky . sigla: ABD044
Benatska 2, 128 01 Praha 2, p.izemi,
tel. 22195 1605
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=botanika
provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky:
Po 8.00 . 12.00 13.00 - 16.30
Ut 8.00 - 12.00 13.00 . 16.00
St 8.00 - 12.00 13.00 - 16.30
.t - Pa 8.00 - 12.00
. Knihovna zoologie . sigla: ABD046
Vini.na 7, 128 44 Praha 2, 1. patro, tel. 2 2195 1607
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=zoologie
provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky:
Po - St 9.00 - 13.00 14.00 - 17.00
.t 9.00 - 13.00
Pa 9.00 - 13.00 14.00 - 15.00
. Knihovna fyziologie rostlin - sigla: ABD045
Vini.na 5, 128 44 Praha 2, p.izemi, tel. 22195 1606
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=fyziologie
provozni doba knihovny v dob. rozvrhovane vyuky:
Po - Ut 8.00 - 12.00 13.00 - 16.00
St 8.00 - 12.00 13.00 - 17.00
.t 8.00 - 12.00
Pa 8.00 - 12.00 13.00 - 14.30
. Knihovna filosofie - sigla: ABD067
Vini.na 7, 128 44 Praha 2, p.izemi, tel. 22195 1921
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=filosofie
provozni doba v dob. rozvrhovane vyuky knihovny:
Po, St, .t, Pa 9.00 - 13.00, Ut 9.00 - 18.00
. Knihovna didaktiky biologie
Vini.na 7, 128 44 Praha 2, tel. 22195 1868
. Knihovna Ustavu pro .ivotni prost.edi - sigla: ABD157
Benatska 2, 128 01 Praha 2, p.izemi, tel. 22195 1906
E-mail: .cz
http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=uzp
provozni doba v dob. rozvrhovane vyuky knihovny:
Po - St 8.30 - 12.00 13.00 - 17.00
.t, Pa 8.30 - 12.00
. Knihovna a .itarna .asopis. CIT
Albertov 6, 128 43 Praha 2, mistnost S02 (suteren vlevo), tel. 22195 1045
E-mail: .cz,
http://info.natur.cuni.cz/cit/sluzby/citarna.php
45
P.iloha .. 2: Statisticke udaje za knihovny a SVI P.F UK za rok 2006
Dostupne te. na adrese http://lib.natur.cuni.cz/BIBLIO/index.php?menu=vykazy.
z toho knihovnickym
se vzd.lanim S.
z toho knihovnickym
v tom: se vzd.lanim V.
Celkovy po.et zam.stnanc.
P.epo.teny po.et zam.stnanc.
IV. Po.et zam.stnanc.
Odb. konzultace pro knihovny
Vzd.lavaci akce pro u.ivatele
Po.et zhotovenych kopii
Vydane publikace
Re.er.e a bibliografie
III. Dal.i slu.by
z jine knihovny
v tom: jine knihovn.
Mezinar.vyp.j.ni slu.ba
z jine knihovny
v tom: jine knihovn.
Meziknih. vyp.j.ni slu.ba
Po.et registrovanych vyp.j.ek
Zareg. u.ivatele k 31.12.2006
II. Vyp.j.ni slu.by
Po.et exempla.. odeb. per.
Po.et odebiranych periodik
Ubytky knih. jedn. za rok
p.ir.stky za rok
ostatni dokumenty Celkem
p.ir.stky za rok
v tom: knihy a periodika
p.ir.stky za rok
Po.et knih. jedn. Celkem
I. Knihovni fond
0
1
0
1
2
2
BOT
0
0
249
0
5
BOT
1
4
5
0
26
26
3 786
2 752
BOT
210
210
351
55
2 265
610
99 643
665
101908
BOT
2
2
0
0
2
2
FZR
0
0
36
0
0
FZR
0
0
0
32
14
46
2 219
1 646
FZR
25
25
0
74
1 738
126
48 773
200
50 511
FZR
0
0
1
2
2
2
ZOO
0
0
0
0
0
ZOO
0
0
0
11
4
15
2 929
2 878
ZOO
284
284
2
118
3 115
520
74 068
638
77 183
ZOO
0
0
1
1
1
0,4
ANT
0
0
0
0
3
ANT
0
0
0
3
0
3
601
171
ANT
17
17
0
28
716
98
21 047
126
21 763
ANT
0
1
0
0
1
0,2
DID.B
0
1
0
0
0
DID.B
0
0
0
0
0
0
5 225
192
DID.B
4
4
0
0
241
0
4 891
0
5 132
DID.B
1
1
2
4
5
3,3
CHE
1
2
30
0
4
CHE
0
4
4
177
320
497
6 592
2 040
CHE
63
63
260
251
15 138
462
57 575
713
72 713
CHE
2
3
3
3
6
3,5
GGR
3
25
0
2
88
GGR
24
0
24
12
89
101
11 326
3 403
GGR
226
220
392
605
3 808
913
85 045
1 518
88 853
GGR
2
2
1
1
3
3
GLG
0
1
352
0
0
GLG
28
0
28
32
138
170
2 928
1 622
GLG
376
374
612
67
65 465
605
126
638
672
192103
GLG
1
1
0
1
2
2
U.P
0
0
125
0
0
U.P
0
0
0
0
143
143
3 716
1 486
U.P
110
110
0
65
1 752
319
8 235
384
9 987
U.P
0
0
0
1
1
0,5
FIL
0
2
0
0
0
FIL
78
0
78
31
15
46
661
3 137
FIL
10
10
9 038
0
30
298
9 304
298
9 334
FIL
0
0
2
3
3
2,5
SVI
15
32
0
0
12
SVI
0
0
0
0
0
0
0
1
SVI
7
7
0
0
0
6
72
6
72
SVI
8
11
10
17
28
21,4
CELKEM
19
63
792
2
112
CELKEM
131
8
139
298
749
1 047
39 983
cca 9 000
CELKEM
1 332
1 324
10 655
1 263
94 268
3 957
535 291
5 220
629 559
CELKEM

Albertina icome Praha s.r.o.
.tepanska 16, 110 00 Praha 1, tel. 222 231 212, fax: 222 231 313
e-zdroje pro prirodni vedy
Albertina icome Praha s.r.o. (AiP) nabizi v Ceske republice elektronicke informacni zdroje renomovanych
zahranicnich vydavatelu. Dlouhodobe spolupracujeme s vice ne. 50 databazovymi centry, agregatory
a vydavateli e-zdroju a dal.ich produktu. Nabizime v podstate v.echny typy dokumentu v elektronicke podobe
vhodne pro prirodovedne obory:
 Casopisy (vedecke, odborne, popularne-vzdelavaci a dal.i)
 Knihy (monografie, encyklopedie, slovniky, prirucky a dal.i)
 Bibliograficke a abstraktove databaze (vcetne narodnich bibliografii, katalogu a soupisu)
 Specialni dokumenty: (patenty, normy, databaze vlastnosti chem. latek, spektralni databaze, obchodneekonomicke
informace, marketingove studie, apod.)
Prehled a popisy e-zdroju najdete na http://www.aip.cz/katalog.php.
nektere vyhody informacnich zdroju v elektronicke podobe
. rychla dostupnost plnych textu a zaznamu pro v.echny u.ivatele v instituci
. vyhledavani v indexovanych polich (napr. vyhledavani podle autora, klicoveho slova apod.)
. vyhledavani ve v.ech textech a predplacenych dokumentech naraz
. pristup 24 hodin denne, 7 dni v tydnu, vc. pristupu i z pocitacu mimo PrF UK
. jednoduchy tisk a export zaznamu a textu
. propojeni na dal.i e-zdroje, knihovni katalogy a webove stranky
. mo.nost zasilani novinek . tzv. alerts (napr. nejnovej.i clanky na dane tema, obsah nejnovej.iho cisla
vybraneho casopisu apod.)
. podrobne statistiky vyu.iti
e-zdroje od svetovych vydavatelu (vyber pro PrF UK)
Vydavatel
ecasopisy
e-knihy
databaze
specialni dokumenty
CABI Publishing   
Cambridge University Press 
Croner  faktograficke zdroje . chemie a bezpecnost
Encyclopaedia Britannica 
Institution of Engineering and Technology  
Information Handling Services (IHS)  normy, technicke zpravy
Information Today   pripadove studie pro oblast IT
Institute of Physics Publishing  
John Wiley and Sons   encyklopedie
Knovel Corporation  tabulkove, numericke a referencni udaje
McGraw-Hill Professional 
Ovid Technologies    nastroje pro klinickou medicinu
Oxford University Press   .ivotopisy
Springer   odborne predna.ky
Taylor & Francis Group  
Thomson Scientific / Dialog-DataStar   patenty, ochranne znamky, Chemical Abstracts
ca dal.i vydavatele viz http://www.aip.cz/partneri.php
WWW.AIP.CZ
Nazev: Knihovny a elektronicke informa.ni zdroje na P.irodov.decke fakult.
Univerzity Karlovy v Praze
Podnazev: Historie, sou.asnost a budoucnost
Auto.i: Alena Balvinova, Jan Soukup, Radka Luka.kova
Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze, P.irodov.decka fakulta
Graficka uprava: Radka Luka.ova, Jan Soukup
Misto, rok vydani: Praha, 2007
Vydani: prvni
Rozsah: 45 s., il.
Naklad: 100 ks
Tisk: Papirius, s.r.o., K Vypichu 1108, 282 19 Rudna u Prahy
ISBN: 978-80-86561-90-5

Reklama

banner pivo roku

banner SMS zdarma obalka

 

Aktuality ze světa knih

Knižní novinky: Řekni lituji - krimiromán

27.4.2015

Kniha z nakladatelství MOBA. Krimiromán, autor Michael Robotham. Pevná s přebalem matná
134 x 206 mm, 488 stran, Cena 349 Kč. Poslat knihy

Kniha Gumičková mánie

10.10.2014

V české republice vypukla gumičková mánie, dokonce k této mánii je vydána kniha Gumičková mánie

Příběh o chlapci, který přilétl do Evropy, a opanoval fotbal

3.10.2014

Věřící fotbalisté vbíhají na trávník a na prsou vykreslí rukou pověstný křížek. Jako by říkali: ‚Bože, prosím, ochraňuj mě a přej mi štěstí.